Studie regenerace sídliště

Studie, kterou jsme pro vás připravili, se zabývá aktualizací řešení veřejných prostranství mezi bytovými domy sídliště v Jablonném nad Orlicí, mezi ulicemi Jamenská, Nad Školou, Slezská a Hradisková. Cílem je zejména pozdvihnout kvalitu veřejně přístupných ploch včetně mobiliáře, dopravního řešení včetně parkovacích stání a hospodaření s odpady. V kontextu místa je důležitou složkou návrhu řešení zeleně včetně práce s dešťovými vodami.

Celková proměna sídliště může být naplánována i na několik let, je ovšem nutné před jednotlivými zásahy do prostranství vycházet ze základní koncepce celku – i k tomu slouží tato studie. Nejedná se tedy o projekt pro bezprostřední realizaci, ale o plán cesty.

V následujícím textu vás seznámíme jak s postupem přípravy studie, tak s návrhem řešení. Na konci dokumentu pak najdete kontakty na zpracovatele.

Studie pracuje s územím definovaným ze severu ulicí Jamenská, Nad Školou, Na Vyhlídce a U Lipek, z východu hranou louky v lokalitě „U Lipek“, z jihu ulicí U Stadionu a domy při ulici Hradiskova a ze západu ulicí Slezská. Součástí řešeného území je i budova základní školy se svým okolím. Řešené plochy jsou ve vlastnictví města. Součástí řešeného území tak není vila se zahradou – č.p. 203 a 204 v ulici Teslov. Na obrázku je území vyznačeno červenou šrafou.

Specifikou řešení území je jeho morfologické umístění ve svahu. To bytovým jednotkám umožňuje výrazné výhledy na město a do krajiny, na druhou stranu jde o výraznou bariéru v pěší a nemotorizované dopravě. Stav veřejných prostranství odpovídá době vzniku sídliště. Občasné pokusy modernizace neřeší klíčové problémy prostor. Silně zelená stránka oblasti je potlačena zásahy zpevněných ploch a opěrných zídek a její potenciál není využit.

Přes zjevně neudržovaný nebo morálně zastaralý mobiliář je patrné, že veřejná prostranství jsou využívána jak bytovými domy, tak místními institucemi – tedy školou a jejími žáky. Výraznou bariérou v kontinuitě zeleně je pak historicky daná výseč stávající vily a její zahrady. Tato však má své morální opodstatnění a je třeba je chápat jako danost. Přesto by případné budoucí, alespoň vizuální, propojení, např. formou stejného typu zeleně, lokalitu sjednotilo a navodilo zejména pro veřejná prostranství bytových domů pocit jednotné „zahrady“. Kvalitou života je území překvapivě fungující místní formou.

Zapojení obyvatel a aktérů v řešeném území do navrhování je velmi důležité. Pomáhá nám lépe pochopit řešenou lokalitu, dívat se na ni očima lidí, kteří v ní bydlí, nebo ji navštěvují. Pomocí participace jsme se dozvěděli například silná a slabá místa sídliště, hlavní a vedlejší pěší vazby ale i důležité historické vztahy.

Participace na řešení regenerace sídliště probíhala ve třech podobách. Nejprve jsme připravili online dotazník pro obyvatele města, který vyšel i v tištěné podobě v městském zpravodaji. Následoval dotazník zaměřený na žáky a pracovníky základní školy. Participaci s obyvateli sídliště jsme také řešili při živém setkání u kulatých stolů, které se konalo v městském kině.

DOTAZNÍK

Celkem dotazník vyplnilo 57 obyvatel (55 online + 2 papírově). Ptali jsme se na celkovou spokojenost života na sídlišti a na témata jako je parkování, zeleň, komunitní prostory, bezpečnost, náplň veřejných prostranství či odpadové hospodářství.

Mezi nejčastěji zmiňované problémy patří nejednotnost mobiliáře a oprav stávajících chodníků, zastaralý a chybějící mobiliář (koše, lavičky) a také nedostatek dětských hřišť, která by pokryla současnou poptávku. Sídliště je podle názoru obyvatel udržováno nekvalitně, některé stromy jsou příliš staré a přerostlé, travnaté plochy ne příliš kvalitně sekané. Na sídlišti podle většiny respondentů schází parkovací stání. Uvítali by jak natření linií mezi místy, tak pronajímatelná stání v případě, že by byla krytá a blízko jejich bytového domu. Více než polovina odpovídajících uvedla, že ve veřejných prostorách netráví příliš mnoho času a většinou pouze procházejí. Důvodem je nedostatek míst k sezení či zastavení. Nejčastěji obyvatelé tráví čas u svých bytových domů, v okolí dětských hřišť, případně u školy nebo u stadionu. Uvítali by vytvoření komunitních prostor, využití starého objektu kotelny pro vytvoření klubovny pro setkávání a komunitní akce. Ochota podílet se na údržbě okolí domu a starat se o vlastní zahrádku je spíše menší. Pro griloviště je velké množství mladých rodin, část obyvatel ho ale považuje za narušení klidu, kterého si ve zdejším území tolik váží. Uvítali by naopak kompostér. Obyvatelé jsou spokojeni s občanskou vybaveností v okolí sídliště, vše potřebné mají v pěší dostupnosti, centrum je blízko a dobře dostupné. Kopcovitý terén, ve kterém se sídliště nachází, je přijímán jako fakt, obyvatelé by uvítali ulehčení chůze do kopce a umístění více míst sloužících k odpočinku. Prostředí sídliště hodnotí velice kladně, váží si ho jako bydlení v přírodě a podstatná část zde má své kořeny.

KULATÉ STOLY

Zástupci veřejnosti na kulatých stolech dne 28. června 2022 kromě shody s odpověďmi vyplývajících z online formuláře zmiňovali důležitost komunitního rozvoje. Ve veřejném prostoru by uvítali kvalitnější osvětlení a přítomnost vodního prvku, ocenili by i knihobudku. Parkování by na základě debat mělo sloužit především rezidentům, s kladným ohlasem se setkal také návrh omezení rychlosti na 30 km/h v celé oblasti sídliště.

“Více prostoru pro děti, v mém případě pro vnoučata. Třeba hřišťátko s ohrádkou, kde  malé dítě neuteče. Kolečko nebo „osmičku“  mimo komunikaci, kde si děti bezpečně mohou jezdit na odrážedlech nebo kolech a dospělí na ně mohou dohlížet z laviček.”

“Pešky chodím přes sídliště téměř každý den do/z práce. Zajímavější, smysluplná a pestřejší výsadba zeleně, více vhodně umístěných laviček, kontejnery na odpad trochu víc schované.”

“Stačilo by obnovit záhon, který byl za naším domem. Někam přidat komposter by bylo též fajn. Co se týče grilování, preferujeme bez této možnosti. Bohatě stačí zápach sousedů kuřáků linoucí se do oken v pravidelných intervalech. Hodnota sídliště v Jablonném je v minimální hlučnosti a klidu. Toto by zavedením některých novinek zmizelo.”

“Parkovací režim je zoufalý. Málo parkovacích míst a bude to ještě horší. V bytovkách žije starší generace mnohdy bez aut, do budoucna mám obavy, že se ta auta jen tak k bytovkám bez garáží nevejdou. Ano, byli bychom ochotni platit.”

“Myslím, že by ze všech stran mělo být poznat, že se jedná o školu, optimistický, otevřený, čistý a bezpečný.”

“Ocenila bych více laviček a stolů pro venkovní učebny. Ty by měly být samozřejmě ve stínu.“

“Dopravní hřiště, prvky pro pobyt venku ve volném čase – např. při polední pauze – obdoba dětského hřiště, interaktivní tabule s různými hrami, hlavolamy, prvky pro chození po různých materiálech, jsou to speciální cesty nebo chodníčky vybudované z přírodních materiálů, zahradní kout, který je účelně zařízený, hmyzí domeček, pódium pro školní akce s alternativním sezením, místo pro školní piknik, venkovní ohniště.”

ŠIRŠÍ VZTAHY

Město Jablonné nad Orlicí se nachází v Pardubickém kraji na východě Čech. Leží v údolí řeky Tiché Orlice v nadmořské výšce kolem 450 m n. m. na východních hranicích přírodní krajinné oblasti Orlické hory a Podorlické pahorkatiny. Žije zde přibližně 2900 obyvatel. Na levém břehu řeky, severovýchodně od historického centra se nachází řešené sídliště. Směrem od historického centra a od řeky k sídlišti terén stoupá vzhůru, výškový rozdíl mezi nejníže a nejvýše položenou částí sídliště činí zhruba 44 metrů.

Historické centrum města tvoří památková zóna náměstí s historickou zástavbou. Centrum je v pěší dostupnosti do 15 minut od nejvýchodnější části sídliště a nachází se zde potřebná občanská vybavenost v podobě menších obchodů a služeb. Spojení se sídlištěm tvoří ulice Slezská ústící do parku u Pošty. Do řešeného území lze od centra vstoupit po překonání komunikace Hradisková úzkým průchodem mezi rodinnými domy, z parku u Pošty, nebo ulicí U Stadionu. . Vlaková zastávka se nachází zhruba 10 minut chůze od náměstí. Území je také obslouženo autobusovou dopravou spojující především přilehlé obce.

Pozice sídliště nabízí výhledy na protější břeh Tiché Orlice na vrchol s televizním vysílačem Strážnice. vrch Na ovčinách a Malův kopec, a na levém břehu nad náměstím vrchol s kostelem sv. Bartoloměje a hřbitovem. Zvláště kostel tvoří pohledovou dominantu při sestupu skrze sídliště do údolí. Východně od sídliště se nachází louka s plánovanou výstavbou nových rodinných domů, za kterou jsou polní cesty s přímým přístupem do krajiny kolem města.

Ve střední části území se nachází Vackova vila se zahradou, ordinací a službami. V západní části je umístěna základní škola pro děti z města a širokého okolí, k ní náleží i sportovní hala, která je jedinou stavbou s tímto účelem ve městě. Na hraně území se nachází také sportovní stadion sloužící pro sportovní utkání. Za stadionem se dále nachází mateřská škola, skatepark a koupaliště, které dále pokračuje do údolí Orličského potoka.

Území nesoucímu typické znaky modernistické bytové výstavby udává charakter především umístění ve svahu. Hmota objektů vlivem terénu a přítomnosti vzrostlých stromů zapadá do okolí a přechází v individuální bydlení podél dopravní komunikace Hradisková. Veřejná prostranství tvoří převážně plochy neurčité zeleně, dopravních a pěších komunikací a ploch určených k parkování. Od okolí je prostor sídliště odříznut ze tří stran silnicí (Hradisková, Slezská, Jamenská, Nad Školou, U Lipek), nejsou zde silné vazby na okolní výstavbu. Posílit by zasloužila i vazba na krajinu, která k sídlišti přiléhá ve východní části.

V průběhu let došlo k několika dílčím zásahům v sídlišti jako jsou opravy silnic a chodníků nebo doplnění dětského hřiště, které mají za následek nesourodý vzhled veřejných prostranství. Náročná údržba rozlehlých ploch zapříčinila drobné zásahy místních obyvatel do území – např.  terénní schodiště, klepadla a tyče na sušení prádla, místa pro setkávání za některými domy a výsadba květin v blízkosti chodníků.

Dobrné zásahy pomáhají vytvářet zabydlený dojem. Centrální vila přináší do sídliště orientační bod, vila se zahradou se stává středem území. S výjimkou dětského hřiště a posezení u jednotlivých bytovek zde chybí vybavenost ke trávení volného času a setkávání obyvatel nejen za nepříznivého počasí.

I přes velké množství zeleně je sídliště nepřívětivé k pobytu místních také vlivem parkování osobních automobilů v blízkém okolí bytových domů, čímž dochází k zabrání cenných prostor v okolí vstupů a ke snížení přehlednosti. Terén lze využít ve prospěch vícepatrového parkování pro řešení nedostatku parkovacích míst, nebo lze parkování ukrýt ve svahu a zpřístupnit úroveň na terénu pro místní obyvatele. Celková koncepce řešení by ideálně měla spojit řešení dopravní situace s vytvořením hierarchizovaných míst pro setkávání sloužících zároveň jako orientační body pro snazší pohyb v sídlišti. Současná hodnota sídliště spočívá především v jeho umístění v zeleni blízko centra města a v klidném komunitním charakteru.

Charakter území je jednotný, bytové domy jsou umístěny v městské zeleni. Je zde velké množství pěších propojek zpevněných i vyšlapaných. Sklon terénu lze považovat za bariéru v území, zvláště pokud se jedná o bezbariérové užívání pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Vyjma oploceného prostoru zahrady Vackovy vily uprostřed celého řešeného území je plocha sídliště pěším prostupná, nenachází se zde žádné další ploty a soukromé zahrady, pozemek v blízkosti školy je rovněž přístupný všem.

Velký význam pro urbanistické uspořádání sídliště má sklon terénu a geologické podmínky ovlivňující založení staveb ve svahu. Směrem od historického centra a od řeky k sídlišti terén stoupá vzhůru, výškový rozdíl mezi nejníže a nejvýše položenou částí sídliště činí zhruba 44 metrů. Bytové domy jsou postavené ve směru probíhajících vrstevnic.

Sídliště je ze všech stran ohraničeno dopravními komunikacemi, na které se pojí další prostorové vazby v území. Nejsilnější je pěší vazba na blízké historické centrum procházející od rodinných domů nad sídlištěm na severovýchodě skrze celé území kolmo na vrstevnice. Pro rodinné domy na sídlištěm může být území buď bariérou, nebo jedinou pěší propojkou se zbytkem města. Vazba na řeku Tichou Orlici je oslabena přítomností železnice a dopravní komunikace číslo 311, které leží v údolí mezi řekou a sídlištěm. Ve východní části má sídliště přímou vazbu na příměstskou krajinu. Do jižního cípu pod sídlištěm ústí údolí Orličského potoka.

Sídliště je z hlediska občanské vybavenosti dobře zařízené. Základní škola se nachází přímo v severozápadní části území a slouží i pro děti z přilehlých obcí. Součástí areálu základní školy je i sportovní hala sloužící obyvatelům celého města. Mateřská škola v jihovýchodní části území je ze sídliště hůře přístupná vlivem špatné údržby cest. K území přiléhá také sportovní stadion. Území sídliště se potýká s kritickým nedostatkem dětských hřišť a míst pro trávení volného času všech věkových kategorií.

V docházkové vzdálenosti směrem k centru se nachází zdravotní zařízení, lékárna, pošta, restaurace a kavárna a obchod s potravinami. Druhý obchod je umístěn v severovýchodní části území. Veškeré potřebné služby se nachází v pěší dostupnosti směrem do centra města.

Koncepční část slouží jako hlavní kostra návrhu revitalizace sídliště. Koncepce má několik rovin, které se pokusíme vysvětlit a zobrazit po tématech v rámci textu a tematických skic/schémat. Jedna se o principy a strategie práce s prostorem sídliště, jeho hodnotami a slabými stránkami.

Sídliště nevnímáme jako vyčleněné území, ale pracujeme s návaznosti na celý organismus města a krajinu, snažíme se vzít v úvahu co nejvíce souvislostí. Koncepční principy vysvětlené po tématech jsou potom aplikovány v rámci návrhu konkrétních veřejných prostranství. Návrhy jsou vždy koncepční a vyjadřují hlavní myšlenky v tvorbě prostoru a charakteru prostředí, není tedy možné v tomto měřítku z nich vyčíst konkrétní drobné prvky, mobiliář ani jeho podobu. 

Sídliště jsou fenoménem, se kterým v dnešní době hodně pracujeme, pracujeme na jejich nápravě v rámci možností, napravujeme urbanismus, veřejná prostranství, vzhled fasád. Mnohé je modernistické zástavbě vyčítáno, je ale potřeba se na to podívat i z té druhé strany. Koncepce modernistických sídlišť je založena mimo jiné na principu bydlení v zeleni. Pokud je něco, co obyvatelé sídlišť chválí nejčastěji, je to především dostatek zeleně, obklopení domů trávníky, stromy a keři. Ačkoliv i to nám dnes již čím dál více vytlačuje automobilová doprava a parkování.

Rozhodli jsme se návrh revitalizace sídliště postavit na jeho silné stránce a tou je právě bydlení v zeleni. Zde v Jablonném nad Orlicí nám napomáhá ještě blízkost otevřené krajiny a postavení v zajímavém členitém terénu, nachází se zde také hodnotná vzrostlá zeleň a středu území (ačkoliv mimo naši řešeno oblast) dominuje zahrada Vackovy vily se vzrostlými stromy tvořící pro mnoho prostor uklidňující zelené pozadí.

Sídliště pojímáme jako jeden velký park. Obyvatele, kteří zde bydlí by měli mít pocit, jakoby bydleli uprostřed parku, který částečně vychází z přirozené místní krajiny a částečně je vlastně takovým městským parkem, kterým procházejí i lidé bydlící poblíž. Park se vyznačuje velkým množstvím zeleně a rozličných zelených ploch, herních prvků, hřišť, laviček, altánů, vodních prvků, míst k setkávání, ale i volných zelených ploch . Zeleň je převážně komponovaná a pomáhá dotvářet jednotlivé prostory. Celé území je odolnější přehřívání, zelenější,  příjemnější a v létě vždy najdete stín a místo k posezení.  

Školu a veřejné prostory kolem ní vnímáme jako přirozené srdce území, to, kde je nejvíc živo. Přirozeně je zde velký “tok” lidí, děti do školy, děti ze školy, děti během venkovní výuky, děti po škole, rodiče do školy, rodiče ze školy, učitelé, lidé procházející kolem školy, lidé odebírající obědy ze školní jídelny, navštěvující sportovní halu, workoutové hřiště, sportovní hřiště. Proto tyto prostory vnímáme jakou nedílnou součást veřejných prostranství celého sídliště sloužící všem lidem, samozřejmě s důrazem na využití pro školu. Tato veřejná prostranství chceme zařadit k ostatním, přístup do školy udělat příjemnější, prostory využitelnější.

Když se podíváme na páteřní pěší trasy územím, vzniká nám zde ještě jedno přirozené těžiště – takový protipól rušné škole a to je volný prostor na druhé straně zahrady, kde se aktuálně nachází několik prvků dětského hřiště a plocha se vzrostlými stromy. Je to prostor, kde se potkávají cesty z mnoha směrů a také jediný větší volný prostor využitelný na veřejné prostranství pro všechny. Když si spojíme tyto dvě centra a okolní důležité pěší propojky, vzniká nám rozšířené centrum, kam navrhujeme umístit hlavní vybavenost území ve formě prvků pro děti i dospělé, posezení, aktivity, přístřešky atd. Mělo by být poznat, že zde jste ve středu sídliště.

Hierarchie veřejných prostranství

Typickým atributem sídliště je určitá jednotvárnost, ačkoliv jsou domy reálně v mnoha ohledech odlišné, působí jednotvárně a podobně, stejně jako veřejná prostranství kolem nich, jež jsou pozůstatkem navrhování veřejných prostor z dob minulých, kromě zahrady vily se také stále opakuje stejná koncepce vzrostlé zeleně – stromů a keřů. Vnímáme jako důležité jak z hlediska orientace, pocitu bezpečí, tak z mnoha hledisek sociálních a společenských, dát různým úrovním prostorů dle formy soukromí, různou podobu.

Prostory vnímáme jako:
1. hlavní veřejná prostranství s vybavením pro všechny obyvatele sídliště nebo i města,
2. sekundární veřejná prostranství využívaná všemi obyvateli, ale primárně lokálního charakteru – cesty ke škole, větší prostranství mezi domy (využití pouze obyvateli několika domů, příležitostně i jinými)
3. polosoukromé prostory, které má každý bytový dům “pro sebe” a může si tam vytvořit klidnější soukromější a bezpečnější prostory pro sousedské soužití (toto téma je více rozpracováno v bodě 19).  Toto členění ploch je stěžejní především pro volbu umístění typů mobiliáře, ale i práci s prostorem, kde v hlavních veřejných prostorech je potřeba se lidem otevřít, kdežto například v polosoukromých prostorech u bytových domů si chceme vytvořit kryté zákoutí, odclonění

Rozvíjení komunity, setkávání

Sídliště je víc než jen součet jejich obyvatel. Sídliště je komunita, přátelství a vztahy, které mohou trvat desetiletí. Navrhovanými vklady do území chceme vytvořit taková místa a prostředí, která pomohou lidem se lépe navzájem poznat. Takovými místy a prvky mohou být například komunitní zahrady, altány, ohniště, multifunkční sedací prvky apod.

04. PROPOJENÍ SÍDLIŠTĚ S OKOLÍM

Ačkoliv je sídliště od zbytku území částečně vymezeno silnicí a svým charakterem, vč. terénu, je určitě důležité si uvědomit jeho zapojení do organismu města. Rádi bychom více podpořili pěší průchody z území do všech směrů a naopak tak, aby působily přirozeně a sídliště tak do sebe lépe integrovaly. Nechceme vytvořit vlastní oddělený svět.

Takové propojení může být jak reálné fyzické zlepšení průchodnosti pro chodce – například doplnění chodníku, přechodu, přizpůsobení cesty, tak optické jako například pokračování stromořadí.

Automobilovou dopravu vnímáme jako nezbytnou součást území, nesmí však být upřednostněna vůči bezpečnosti, pohodlnosti a přístupnosti pěších a kvalitě pobytu ve veřejných prostranstvích.

Navrhujeme dopravní obslužnost omezit na nezbytnou míru, tj. aby vždy bylo možné dojet ke každému domu, parkovacímu stání a zásobování. Eliminovat by se naopak měla zbytná propojení v území, kde může vzniknout klidné veřejné prostranství pro pobyt lidí, hry dětí a kde se můžeme cítit bezpečně. 

Koncepce návrhu upravuje dopravní režim primárně  ve dvou místech:

Prvním je propojka mezi cestami v kopci v ulici U Stadionu mezi severní půlkou zahrady Vackovy vily a volnou plochou na jihovýchodě – navrujeme vyřazení automobilové dopravy – tzn. vznikne zde prostor výlučně pro pěší a cyklisty, případné zásobování nebo průjezd hasičů/sanitky. Díky tomu dosáhneme maximálního prostorového potenciálu (rozšíření) tohoto veřejného prostranství. Současnou cestu jako velmi nebezpečnou, prudkou a úzkou pro průjezd auty.

Druhým místem, kde navrhujeme zklidnění dopravy – obytnou zónu určenou pouze pro rezidenty a pěší a opět přístup zásahových vozidel je ulice Teslov v místech, kde cesta vede již pouze ke čtyřem bytovým domům a škole. Nepovažujeme za vhodné, aby na této cestě, kde je frekventovaný pohyb dětí zabíraly ještě prostor a provoz auta jiná než rezidentů. Pro rodiče vezoucí děti do školy jsme připravili náhradní příležitosti, kde mohou buď zastavit a dítě vyložit nebo zaparkovat a dítě do školy doprovodit. Jedná se o nová stání v ulici U Stadionu těsně před začátkem obytné zóny včetně obratiště, nová parkovací stání u jídelny školy a K+R stání v ulici Jamenská.

Drobnější úpravy dopravního provozu v podobě dílčích zpomalovacích opatření by dále mohly být aplikovány i v dalších ulicích na sídlišti, např. pod terasovým domem (U Stadionu), v ulici U Lipek a souběžnou ulicí vedoucí ke 3 bytovým domům (U  Stadionu). Zde nevidíme důvod, proč by auta měla jezdit rychleji než např. 30 km/h.

Využití jízdního kola jakožto dopravního prostředku je do velké míry určeno svažitým charakterem území sídliště. Následující návrhy jsou tedy menšího rozsahu, týkají se především doplnění chybějícího mobiliáře (stojany na kola) a využití nově zklidněných ulic pro nemotorovou dopravu.

Navrhujeme:

• využít nově zklidněnou ulici U Stadionu – z cyklotrasy 4069 >> U Lipek, Nad Školou – napojení na cyklotrasu 4074
• cyklo přístup pro žáky do školy do školy – zklidnění ulice Teslov >> umožnění přístupu spojkou z ulice Hradisková
• umístění dostatečného počtu stojanů u ZŠ a u nového KC Kotelna
  

Je běžné, že si na několika různých místech na sídlišti připadáte stejně – prostory i domy, ulice vypadají podobně. V rámci urbanismu a architektury se ale snažíme místům vtisknout spíše unikátní charakter, genius loci. Proto navrhujeme pro každý prostor zvlášť specifický charakter, prvky. To pomůže nejen orientaci lidí, kteří nejsou místní, ale také to zamezí všednosti prostorů a jejich opakování. Každý prostor by měl být jedinečný. Pro lepší představu jsme dali prostorům i pracovní jména. V rámci významných prostorů také vždy navrhujeme nějaký dominantní prvek, který bude sloužit jako identifikační a specifický bod. Může to být brána do školy, socha, altán, solitérní strom. Tyto prvky umisťujeme na místa, která jsou vidět z více míst různými průhledy.

Materiálové zvýraznění důležitých prvků veřejného prostoru

Současně s rozlišností si ale uvědomujeme také potřebu jednotného designu prvků v rámci území a proto navrhujeme, aby jednotlivé prvky byly odlišné, ale zároveň měli stejné atributy – například materiál. Použitím stejného materiálu (odstín plochy v barvě atd.) je ze samostatných prvků vytvořená funkční síť.

Pro bližší orientaci – například mezi jednotlivými vstupy se dá pracovat již na úrovni architektonického návrhu fasády a vstupů, které se můžou od sebe lišit a tím vynikat. Doporučení k fasádám jsou řešeny v dalším bodě, konkrétní možnosti ztvárnění vstupů je potom možné rozpracovat v další fázi projektu.

Pro zachování příznivého dojmu ze sídliště jeho vhodné, aby domy spolu působily jako jeden celek. Níže jsme sestavili několik základních doporučení:

Je důležité na budovách bytových domů zachovat a respektovat motiv obkladů cihelnými pásky. Tento motiv propojuje sídliště s areálem základní školy a pomáhá vytvářet kvalitní charakter celého prostoru.

V barevnosti fasád doporučujeme držet se tlumených tónů – např. světle šedá, bílá, světle hnědá a vyvarovat se použití křiklavých jasných barev.

Identitu jednotlivých BD je možné podpořit zvýrazněním jejich vstupů. Lze uvažovat např. nad přidáním stříšek ke vstupům nebo použitím pastelových odstínů na fasádě kolem barvy.

Vytipované fasády je možné osadit popínavou zelení. 

Ve skicách označujeme prvky veřejného prostranství, které nepovažujeme za vhodné pro další rozvoj těchto ploch. Jedná se například o starší klepače a věšáky v místech, kde nejsou tak dobře využitelné a které považujeme za hlavní veřejná prostranství. Jejich hodnotu naopak vidíme v rámci soukromějších zahrádek přímo u bytových domů. Dále se jedná o zeleň, která je často přerostlá, na nevhodném místě, nepůvodní, stínící apod.. Jedná se také o místa a fasády, které svým zanedbáním/vizuálem kazí dojem z veřejného prostoru a také například doplnění lepšího pěšího propojení – schodiště k terasovému bytovému domu.

Urbanistický návrh

Urbanistický návrh vychází z principů uvedených v koncepci návrhu a především se zaměřuje na diferenciaci jedotlivých druhů veřejných prostranství a jejich zadefinování a zkvalitnění – zobytnění. Každé prostranství má tak svoji jasnou funkci a charakter. Konkrétní charaktery pomohou obyvatelům i procházejícím identifikovat se se svým prostředím, zorientovat se a naplno veřejný prostor využívat. Byly doplněny nebo upraveny některá pěší propojení a v rámci kvality prostranství a života na sídlišti také upraven v dílčích ulicích dopravní režim. Samozřejmostí je doplnění chybějícího mobiliáře.

Centrum sídliště je definováno změnou povrchu komunikace – probarvený asfalt a prochází od hlavního propojení do centra města, směrem ke škole kolem zahrady Vackovy vily až do samotného centrálního prostoru na sídlišti, který je pojat jako park pro všechny věkové kategorie a především multifunkční prostor. V těchto centrálních prostorech jsou nejvíce koncentrované prvky mobiliáře a hrací prvky, pobytové prostory. Koncentrace mobiliáře se postupně rozvolňuje a stává se soukromější směrem k jednotlivým bytovým domům.

Celé území je silně definováno terénem a zelení, s čímž pracujeme především v části koncepce zeleně. Celé území má působit jako jeden velký park přecházející z města směrem do krajiny s lokálními vhodnými druhy zeleně a způsobem hospodaření s ní.

Uliční profily, nové propojky

Uspořádání uličních profilů definuje charakter veřejného prostranství a také formu a rozsah zapojení automobilové dopravy vs. pěších v rámci prostoru. Navrhujeme úpravu uličních profilů pro zlepšení kvality pobytu i pohybu.

Jedná se především o ulici Teslov, kde navrhujeme smíšený provoz automobilů a pěších s předností pěších a omezenou rychlostí 30 km/h, celý profil tak může být využit lidmi, ale i auty s omezením pouze na rezidenty několika domů, ke kterým cesta vede. Navržená cesta má šířku 6 metrů s lokálními zúženími na 4 metry. Uliční profil pak doplňuje nová javorová alej.

Dále navrhujeme změnu uličního profilu v ulici U Lipek, kdy přesouváme podélná parkovací stání na druhou stranu a východní část ulice s širokým chodníkem a navazujícími prostranstvími tak má více lidský a obytný charakter. Mezi parkovací stání pak doplňujeme stromy menšího vzrůstu – jeřáby ptačí. Další uliční profily se změní například přidáním parkovacích stání, doplněním stromořadí atd.

Materiály

V současné době se v celém sídlišti opakuje motiv cihlového obkladu a to jak na škole, tak na bytových domech, v interiéru školy atp.. Navrhujeme využít tento spojující prvek a propsat ho i do nově upravených prostranství. Cihla se může objevit na nových fasádách, na pochozích površích i v detailech parteru.

Důležité ulice se smíšeným provozem i pěší jsou navrženy z probarveného asfaltu cihlové barvy. Na vedlejší pěšinky a drobnější části prostranství je potom navržen hutněný jemný štěrk a mlatový povrch. Prostory před bytovými domy by měly být dlážděny pojízdnou dlažbou přibližující se dlažbě stávající. Nová parkovací stání navrhujeme ze zatravňovací dlažby pro propustnost dešťových vod. Schody a detaily veřejných prostranství by měly být z cihel nebo probarveného betonu v cihlové barvě. Dále je v místech důležitých prostranství navržena dlažba cihlová

Referenční obrázky mobiliáře

Návrh spočívá jednak v úpravě vegetace a částečně i terénu, ale i v diferencovaném hospodaření. Jeho filosofie vychází z rozdělení území do několika zón dle intenzity využívání:

1. zóna – nejintenzivnější trávníky a prostranství, rezignace na vyšší biodverzitu. Bylinná vegetace je intenzivně sečena a sešlapávána, ve stromovém patře převažují dlouhověké, mechanicky odolné a neovocné stromy. Minimum keřů.
2. zóna – extenzivní hospodaření. Dominantní složkou vegetace jsou stromy se skupinkami keřů, trávníky jsou sečeny maximálně 3x ročně, v méně frekventovaných úsecích jen 2x. Stromové a keřové patro je z větší části zbaveno nevhodných jehličnanů a nahrazeno směsí přirozených, případně ovocných (a jedlých) druhů. Trávníky se nesmí mulčovat.
3. zóna – přechod do volné krajiny. Ve stromovém a keřovém patře dominují druhy tradiční kulturní nebo volné krajiny (ovocné stromy, naše původní dřeviny). Trávníky jsou sečeny 1x – 2x do roka a shrabány (tradiční luční hospodaření). Větší část dekorativních výsadeb je odstraněna a nahrazena vegetací, která ekologicky i druhově navazuje na okolní krajinu.

1. okrasná výsadba se smrkem omorikou a hustým, dekorativním křovím. Lze a je záhodno nahradit dominantními stromy (jabloně, hrušně, dub letní…)

2. rozsáhlá mezotrofní až eutrofní louka s potenciálem vysokého květnatého porostu. dominantní ořešák, jinak okrasné třešně nevalné hodnoty. Potenciál vzniku krajiny někde mezi zahradou a otevřenou kulturní krajinou. Možnost dosadby dalších ořešáků nebo ovocných stromů, seč ideálně v pásech nebo ploškách. Relativně stinné stanoviště.

3. Vzrostlé lískové křoví. Hodnotný biotop s potenciálem využití v celém území (a patří k tradičním krajinným prvkům v okolí Jablonného). Lze jednoduše omladit seřezáním až k zemi.

4. světlý sušší trávník s okrasnou výsadbou mochny křovité, borovice kleče a podobně. Potenciál květnaté sušší a nižší louky. Vhodné je odstranit jehličnany i část dekorativních keřů a nahradit linií lísky obecné. Lze dosadit 1 – 2 ovocné stromy (třešeň, hrušeň), případně 1 solitérní strom (dub letní, javor klen)

5. pás vegetace s menhirem, navazující na arboretum u vily. Vhodné je navázání krajinných konceptů (umístění nižších, i klidně ornamentálních dřevin) – šácholan, habr, javor babyka

6. stinná mezotrofní louka s mohutnou borovicí lesní a břízou bělokorou. Dřeviny jsou velmi hodnotné, nabízí se doplnění vyšší dekorativní dřevinou směrem od vily (prolnutí sídliště a arboreta) – například liliovníkem tulipánokvětým.

7. stinný urbánní trávník s pestrým dřevinným patrem. Vzrostlé smrky  omoriky a borovice černé, několik starších keřů slivoně obecné. Vhodné je odstranění jehličnanů, trávník je stinný, s potenciálem vyšší, eutrofní loučky.

8. vzrostlí jedinci břízy bělokoré, borovice lesní a smrku ztepilého. Hodnotné dřeviny v optimálním věku, které je nejlepší ponechat.

9. rozsáhlé prostranství před školou s mladým a perspektivním dubem letním. V rozsáhlém trávníku lze experimentovat s intenzitou sečení (piknikovací jádro může být sečeno intenzivně, okraje extenzivně) . Nabízí se výsadba 1-2 dalších dominantních stromů.

10. výrazný řada dominantních jasanů. Chalarou relativně ještě nezasažené, do budoucna (v horizontu 5-15) je ovšem nejspíš bude vhodné nahradit.

11. hustá výsadba smrku pichlavého a borovice černé. Stromy jsou to relativně zdravé a vzrostlé, nicméně neodpovídají novému konceptu krajiny v území.

12. skupina vzrostlých omorik, smrku pichlavého a borovice černé. Zde navrhuji jehličnany odstranit a nahradit  původními listnáči – možnosti jsou javor klen, jasan ztepilý, případně třeba buk nebo dub letní. Jde o jeden ze vchodů do centrální části areálu, který by měl určovat identitu celého území a ne vytvářet neprůhlednou clonu.

13. dominantní bříza, vhodné je zachovat a spojit hospodaření s polygonem 14

14. ostroh nad křižovatkou, z velké části osázený dekorativní “výplní prostoru” o relativně nízké hodnotě. Doporučuji odstranění výsadby a nahrazení extenzivně sečeným trávníkem. ve spodní části by poté bylo vhodné místo vzrostlého smrku vysadit dub letní, který by navazoval na starý dub v ulici Slezská  – duby jsou tradičně sázeny na křižovatky.

15. Spontánní nálet dřevin na svahu, kterému dominuje javor mléč a jasan ztepilý, podrostem je ruderalizovaná hájová květena. Doporučuji ponechat téměř bez zásahu jako cílenou “maloměstskou” divočinu.

16. Relativně prudký svah se zárodky chudých acidofilních trávníků a výsadbou borovice lesní. Doporučuji odstranit výsadbu borovice a vytvořit řídkou řadu dubů letních, které by tvořily druhou linii stromů podél zářezu cesty. Stromy lze v horní části rozvolnit do prostoru, odstup by měl být alespoň 10m.

17. hustá a polospontánní vegetace s podrostem lísky a dominantní lípou amlolistou, mléčem a jasanem. Polopřirozená vegetace, kterou je možné jak ponechat bez zásahu, tak téměř lesnickým způsobem proředit až na mosaiku vyšších stromů a lískového kří.

18. centrální prostranství školy se zbytky zahrádky, masivními jedlemi, dubem letním a supinkou zeravů západních. Zásadní je zachování vzrostlého dubu, méně zásadní  -ale nejspíš vhodné – je i ponechání jedlí.

19. vysýchavý, subxerofilní svážek s nízkými suchomilnými trávníky. Doporučuji snížit intenzitu sečení, cca 30% plochy lze osázet mezofilními keři nebo nízkými stromy (třeba hlohem). Biologicky cenný úsek.

20. totéž co plocha 19

21. linie značně skomírajících stromů – převážně jasanů, méně javoru mléče. Jedná se o příliš suché stanoviště, a vhodné by výhledově bylo jejich nahrazení schomilnějšími dřevinami nižšího vzrůstu  – například habry.

22. alej na hlavu seřezávaných javorů mléčů. Lepší by možná bylo alej odstranit (ale je to osobní antipatie k tomuto typu vegetace) a spíš navázat “arboretovou” vegetací směrem od vily k potoku. Nebo stromy nahradit ve větších rozestupech jiným druhem.

23. travnaté plácky mezi bytovkami s častými spontánně vzniklými zahrádkami. Trávníky jsou poměrně cenné, navrhuji proto snížení intenzity sečení, případně řídkou výsadbu nižších (ovocných?) stromů – za pokus by stály slívy nebo – v nejteplejších polohách před fasádami – i broskvoň.

24. relativně cenné trávníky s výsadbou několika borovic lesních a jednoho smrku ztepilého. Ten bych odstranil, zbytek ponechal a snížil intenzitu seče.

25. totéž co plocha 22

26. pestrá dekorativní předzahrádka před bytovku,vzniklá nejspíš spontánně. Doporučuji ponechat tak jak je, diversita dekorativních dřevin je nadprůměrná.

27. loučka již na okraji bývalé nivy Orličského potoka, ponechaná téměř bez výsadby – až na skupinu jehličnanů na okraji plochy. Ty doporučuji nahradit dominantním listnáčem (opět se nabízí dub letní, jelikož se jedná o jednu ze vstupních bran do území). Trávník  by měl být sečen 1-2x ročně, má potenciál vzniku pestré ovsíkové (možná i psárkové) louky.

28. jasano – javorová alejka. Doporučuji nahradit mohutnými lužními dřevinami bez úprav koruny – topolem černým, dubem letním, javorem klenem. Management přilehlé louky se shoduje s plochou 27.

29. centrální část území, původně asi částečně patřící k arboretu u vily. Dominují vzrostlé lípy  (Tilia cordata, Tilia macrophylla), část stromů je již výrazně za optimem. Doporučujeme udržet charakter vzrostlého parku a případně odumřelé stromy opět nahradit – využít lze i javor klen/ javor mléč.

30. acidofilní sušší trávník s dvěma hodnotnými exempláři jeřábu lesního a jedním mohutným smrkem ztepilým. Doporučujeme hlavně extenzifikaci seče, případně dosadbu 1 – 2 stromů – jabloní nebo jeřábů lesních, které by stávající skupinku doplnily.

31. hustá jehličnatá skupinka, které dominuje smrk ztepilý, smrk omorika a zeravy. Doporučujeme odstranit a nahradit listnatými dřevinami (i když jeden dominantní smrk ztepilý by nejspíš šlo ponechat).

32. velmi stinná loučka s hustými výsadbami smrku a remízku s podivnou kombinací líska/kleč. Remízek je tak bizarní, že je hoden ponechání; smrkovou výsadu je vhodné kompletně odstranit. Louka je velmi stinná a s potenciálem spíš podhorské trojštětové louky, doporučujeme extenzifikaci hospodaření –  a bez výsadby dalších dřevin.

33. převážně jehličnatá výsadba (smrk ztepilý, borovice lesní) se skupinkou jasanů v horním úseku. Vhodné by bylo postupné a dlouhodobé (“lesnické”) přesázení stromového patra směrem k listantému lemu s tím, že některé borovice mohou být ponechány. Lze využít i přítomných, méně využívaných dřevin – břízy bělokoré a topolu osiky.

34. platí to samé, co pro plochu 33

35. prudký svah, zarostlý částečně prořezávanou spontánní vegetací, dominovanou vrbou jívou a břízou. V horní části je starší třešeň, což je možná zbytek starší třešňovky nebo výskytu solitérních ovocných stromů. Navrhujeme velmi extenzivní hospodaření s možnou dosadbou dalších třešní nebo i částečným využitím řízené sukcese.

36. okolí domu s hlubokými zářezy, prudkými svahy a hustou výsadbou jehličnanů – Picea pungens, Pinus mugo,  Taxus baccata, Juniperus sabina a dalších. Navrhujeme odstranění většiny jehličnanů a jejich nahrazení listnáči – lískovým křovím a nízkými stromy. Trávníky navrhujeme sekat extenzivně, místy (v neužívaných úsecích) až pouze 1x ročně. Spontánní vznik zahrádek není na škodu, pokud nebudou oplocené.

37. přímé okolí bloku domů s převážně jehličnatými výsadbami. Ideální prostředí pro vznik předzahrádek, trávníky lze udržovat i relativně intenzivně. Ke zvážení je doplnění nízkých stromů do ulice (teď zde jsou pouze fragmentární výsadby Sorbus x intermedia)

38. “loučka” s převážně jehličnatou výsabou – dominuje smrk pichlavý s příměsí jeřábu ptačího a lípy. Cílem by mohlo být odstranění jehličnanů a extenzifikace seče – dosadba dalších dřevin není nutná, sídlištní krajina se můžem směrem k hornímu okraji území naopak rozvolňovat.

39. acidofilní trávník s výsadbou smrku pichlavého a borovice lesní. V podrostu citlivější druhy (například mateřídouška vejčitá), doporučujeme proto odstranění minimálně smrků a jejich případné nahrazení domácím listnáčem. Trávníkům zde stačí 1 seč ročně.

40. skupina jehličnanů s převahou douglasky, pod nimi degradovaný kyselý trávník. Doporučujeme odstranit smrk pichlavý a polovinu douglasek – stromy jsou zasázeny příliš blízko sebe. Trávníkům by slušela extenzivní seč.

41. hraniční louka, osázená směsí jehličnanů (smrky pichlavé a ztepilé, borovice černá…) a se staršími exempláři klenů a mléčů. doporučujeme odstranění většiny jehličnanů, výraznou extenzifikaci seče (krom frekventovaných úseků) a výsadbu javoru klenu, směrem k louce i ovocných stromů (příprava na volný pruh podél zástavby s potenciálním sadem).

42. hustá výsadba smrku pichlavého, klenu a dubu letního u hřiště. Doporučujeme prokácení smrků a ponechání listnáčů.

43. louka v okolí obytného bloku – vepředu výsadby smrku pichlavého. Až na intenzivní úseky doporučujeme opět extenzivní hospodaření hodné tradičně sečené louky, s potenciální dosadbou 1 – 2 ovocných stromů.

44. fragmentární alej jeřábu prostředního, hodná zachování a dosázení. Možná  a vhodná je i extenzivní seč podrostu, včetně případného dosázení keřového patra.

45. to samé co 44

46. mohutné koniferoviště s dominantními zeravy, jalovci a smrkem pichlavým. Až bizarní zákoutí, vhodné je ale asi spíš postupné nahrazení listnáči (ty by mohly být jako počáteční strom u každé řady domů). Zde ideálně javor klen, neboť cesta přímo navazuje na otevřenou podhorskou krajinu, pro kterou jsou aleje tohoto stromu typické.

47. přilehlý lesík s odumírajícím patrem jehličnanů a dorůstajícími listnáči. Ideální je postupná přeměna v listnatý les pomocí přirozené obnovy.

48. přilehlá louka se starou hrušní a třešní. Zde se nabízí téměř ochranářský charakter podrostu, včetně možného dosázení několika dalších ovocných solitér.

49. hustá řada vzrostlých smrků pichlavých a borovice černé. Vhodné je opět postupné nahrazení listnáči, s případným vznikem extenzivního trávníku v podrostu.

Autorem koncepce a obecných doporučení pro jednotlivé plochy je Mgr. Jan Albert Šturma

Uvedené charakteristiky a návrhy jsou obecným podkladem pro rozhodování v území. Konkrétní návrhové řešení pozice stromů, druhů stromů a další zeleně a jejich zapojení do veřejných prostranství je vyobrazeno v situaci zeleně a vychází z těchto doporučení a výše uvedeného konceptu

Reference – luční hospodaření s trávníky:

komunální a tříděný odpad

Na sídlišti jsou zachovány nebo přemístěny stávající stanoviště odpadních nádob a dále jsou přidána stanoviště nová pro optimální dochozí vzdálenost. Stanoviště jsou vyznačena v koordinační situaci. Pro lepší “zapadnutí” do veřejných prostranství navrhujeme kontejnery a popelnice umístit do dřevěných boxů, v některých obzvlášť exponovaných místech mohou být také popnuty popínavou zelení – např. břečťanem nebo přísavníkem.

vodovod

Návrh předpokládá vytvoření nových přípojek na vodovodním řádu pro zásobování prvků s pitnou vodou – vodní prvek a pítka, dále přívod pitné vody do venkovních učeben/altánů s uzamykatelným uzávěrem. Ke zvážení je potom přivedení vody ke komunitním zahrádkám pro zálivku.

dešťová voda

Jelikož by sběr dešťové vody ze střech bytových domů byl kvůli středovým střešním vpustím velmi technicky náročný, v návrhu s ním již nepočítáme. Dešťovou vodu ale navrhujeme akumulovat ze střechy školní jídelny, která má svody podél fasády, tzn. vytvořit podzemní retenční nádrž, ze které půjde ve sloupku s výpustí čerpat dešťová voda pro zalévání školních zahrádek, případně napojit hadice na zálivku na blízkých plochách. Současně v místech, kde je komunikace přibližně v rovině s vrstevnicemi navrhujeme umístit podél cesty zasakovací záhony a vypustit obrubníky, aby se zde mohla dešťová voda vsakovat do půdy.

elektřina

Přípojku elektřiny navrhujeme pro obě venkovní učebny/altány a pro přípojné místo pro stánek na zmrzlinu apod. V místech, kde je elektrické vedení na sídlišti nadzemní doporučujeme v rámci rekonstrukcí veřejných prostranství toto vedení umístit pod zem.

veřejné osvětlení

Navrhujeme vyměnit stávající lampy za nové s úspornějším režimem. Bylo by vhodné také udělat pasport osvětlení, kde se posoudí, zda některá světla netvoří nevhodný světelný smog – svítí lidem příliš výrazně do oken obytných místností – především ložnic, což je v noci nežádoucí pro lidské zdraví. Současně je nutné ohlídat teplotu světla, která by měla být spíše v teplejších tónech právě kvůli částečnému pronikání světla do bytů a oslňování nejen osob, ale i zvířat.

Navrhujeme zrušit velkou lampu uprostřed školního nádvoří a nahradit ji drobným veřejným osvětlením v dlažbě (viz. reference). Toto osvětlení společně s případným podsvětlením laviček navrhujeme doplnit také do ostatních důležitých veřejných prostranství (viz. situační výkresy).

Referenční obrázky – zasakování dešťové vody

Dopravní řešení se zaměřuje především na zklidnění a zpříjemnění veřejných prostranství, nastavení správného režimu dopravy v ulicích, přidání parkovacích stání.

Navrhujeme zneprůjezdnění ulice U Stadionu v místě hlavního veřejného prostranství. Veškeré domy budou mít zachovánu dopravní obsluhu, pouze nebudou moci využít tuto “zkratku”, kde je navíc cesta velmi úzká a v prudkém kopci tudíž ne příliš bezpečná. Profil cesty zůstane zachován a tak bude možnost ji využít pro IZS.

Dále vymezujeme pěší zónu u vstupu do školy u knihobudky, toto místo povžujeme za důležitý uzel propojující několik veřejných prostranství a prostor, kde se budou často pohybovat a potkávat děti i další obyvatele a proto nám přijde vhodné jim zajistit v tomto prostoru bezpečí. Cesta vedoucí k tomuto vstupnímu prostoru je navržena jako obytná zóna – tedy se smíšeným provozem osob a automobilů se sníženou rychlostí na max. 30km/h. Zde bude také omezení vjezdu pouze pro rezidenty obsluhovaných bytových objektů. Náhradou za původní parkovací stání přidáváme parkování níže do ulice.

Na sídlišti navrhujeme také nové přechody a nová parkovací stání (viz. situační výkresy). Důležité bylo především přidání parkovacích stání pro zaměstnance školy k ulici u školní jídelny a stání typu K+R při hlavní cestě (Jamenská) pro rodiče vezoucí děti do školy/vyzvedávající děti ze školy.

Co se týká pěší dopravy, navrhujeme několik nových propojení jako je například z malého školního dvoru od ulice Jamenské – schodištěm kolem školní fasády na travnatou plochu velde školy. Dále od autobusové zastávky na ulici Slezská přes kopec směrem ke škole a kolem terasového domu.

Veřejná prostranství kolem školy

Prostor kolem základní školy vnímáme jako jedno z hlavních lokálních center. Prochází tudy několik pěších cest, zároveň místo v době školního roku oživují děti. Na křižovatce cest navrhujeme vytvořit veřejné prostranství s altánem, který by se mohl stát “srdcem” lokality – propojuje cestu ke škole ulicí Teslov a travnaté prostranství mezi základní školou a zahradou vily pomocí schodiště a vykácení keřů. Místo se stává přehlednějším. Nový altán by měl fungovat jako místo k setkávání nejen pro děti ze školy, ale i pro obyvatele sídliště. Vysoký objekt by obsahoval knihobudku, místa k posezení jak na schodech, tak na lavicích či jiných dřevěných stupních. Altán by umožňoval konání menších akcí a výstav, zároveň může sloužit jako venkovní učebna pro základní školu. Schodiště doplňujeme také rampou. Prostor mezi základní školou a zahradou vily ponecháváme volný travnatý, v čemž spatřujeme výhodu pro multifunkční využití. Zároveň je tato rovná volná plocha na sídliště unikátní vzhledem k ostatním svažitým prostorům.

Hlavní vstupy ke škole nejsou nyní příliš zřetelné. Navrhujeme vytvořit dvě přehledná nádvoří sjednocením zpevněné plochy.

Hlavní nádvoří školy považujeme za prostor, který by měl být primárně zpevněný a tím multifunkční pro konání různorodých akcí a zároveň rozptyl dětí, rodičů i zaměstnanců školy. Zpevněná plocha by mohla být dlážděna cihlovou dlažbou, která by materiálově navázala na fasádu školy a zároveň dodala prostoru příjemné měřítko. Navrhujeme zde ponechat solitérní dub, který se tak stane dominantou prostoru.

Směrem ke hřišti v mírném svahu navrhujeme umístění mlatových ploch, které budou pojímat stávající (stoly na stolní tenis, workout hřiště) využití i nové využití (altán, variabilní posezení a hry) a mezi nimi vytvořit pobytové schody. Na hlavním školním nádvoří dále navrhujeme ponechat zídku s vegetací, která je součástí původního návrhu budovy školy. Při příchodu ke škole ulicí Teslov není pro neznalého jasné, zda přichází správně ke vstupu do školy, proto navrhujeme doplnit nový nápis ZÁKLADNÍ ŠKOLA  formou vstupní brány.

Obdobné řešení – zpevněnou plochu s cihlovou dlažbou a výrazný solitérní listnatý strom navrhujeme také pro menší nádvoří u vstupu pro 1. stupeň. Zde potom navrhujeme doplnění výraznějších prvků pro sezení i hraní, multifunkčních prvků na sezení, piknikového stolu pro zaměstnance školy a přístřešku pro čekání na rodiče při nepřízni počasí.

Stávající síť pěších cest doplňujeme o nové cesty a to zejména přes travnatou plochu východně od školy dvěmi přímými pěšími zkratkami. Navrhujeme také vytvořit propojení mezi malým školním nádvořím a volnou travnatou plochou pomocí nového schodiště.

Do veřejného prostoru přidáváme místa k sezení. Mimo lavičky umožňují posezení i schody ve svahu. U hlavního školního nádvoří zanecháváme také herní prvky – stolní tenis a cvičební prvky. Zároveň zde navrhujeme vytvoření platformy se sedacími stupni, která může mít mobilní stínění a může sloužit jako venkovní učebna. Schody ve svahu také mohou sloužit jako pozorovací místo hry na hřišti, kam navrhujeme upravit vstup tak, aby byl přímý a přehledný. Malý školní dvůr by byl také doplněn posezením se stolem pro zaměstnance. Kromě herních prvků navrhujeme pro děti ze školy rozšířit i užitkovou školní zahradu o malý sad ovocných stromů.

Kolem budovy školy se nachází několik vzrostlých listnatých stromů, které navrhujeme zanechat. Ke kácení však doporučujeme několik přerostlých jehličnanů, které zde vytváří stinná místa i v zimě. Hlavní přístupovou cestu ke škole od ulice Teslov navrhujeme doplnit stromořadím. Při ulici Jamenská navrhujeme nová krátkodobá parkovací stání K+R. Nové lokální centrum by mělo zůstat pouze pro pěší tak, aby děti přicházely ke škole pěšky či na kole.

Promenáda ke škole

Prostor ulice Teslov se aktuálně nachází ve stavu kolize pěších a aut s prioritou automobilové dopravy. Pruh, který by mohl sloužit pěším je využíván pro parkování a pro klidnou a bezpečnou cestu dětí do školy už zde nezbývá prostor.

Navrhujeme využít potenciálu většího prostoru v ulici U Stadionu (směrem ke stadionu) a umístit sem nová stání a obratiště, aby rodiče vozící děti do školy nemuseli zajíždět ulicí Teslov až nahoru. Ulice Teslov by se tak mohla stát obytnou zónou, kde prioritu mají chodci a v malé rychlosti se zde mohou pohybovat auta rezidentů nebo projet vozidlo záchranné služby, zásobování apod.

Díky navrženému parkování u bytových domů, umístěného ve svahu, lze rozšířit uliční profil. Tak vznikne velkorysá a bezpečná ulice s novým stromořadím javorů, kudy mohou děti do školy bezpečně dojít, stejně bezpečně se zde můžou cítit i ostatní procházející obyvatelé. Po cestě bude několik příležitostí k zastavení, odpočinku, posezení, včetně prostoru s výhledem na dominantu Vackovy vily, kam navrhujeme dvojúrovňovou lavici v ose s vilou, multifunkční sezení i hrací prvek. Dále by zde mohla být informační cedule o architektuře a historii vily a jejím architektovi Osvaldu Polívkovi. Navrhujeme také úpravu povrchu cesty probarvením, aby se podpořila priorita chodců a přirozené zpomalení dopravy.

Zahrada poznání

Zahrada poznání vychází z historických podkladů, kdy vymezujeme prostor, kam kdysi ještě sahala zahrada Vackovy vily – původně v koncepci od zahr. arch. Thomayera, dnes fungující spíše jako arboretum.

Navazujeme na historickou stopu i aktuální formu zahrady a přecházíme s ní opticky její současnou hranici. Na historické cesty navazujeme zakončením rovným chodníčkem se čtyřma pravidelně sazenými habry ve dvou místech, zde by se také měly nacházet informační cedule o původním návrhu zahrady, případně i o aktuálních druzích zeleně v zahradě. Mimo tyto dvě místa již umísťujeme několik exotičtějších druhů stromů (viz. situace zeleně), které více navazují na stávající stav. Mezi stromy umísťujeme nové lavice, hrací prvky/opěrky a ponecháváme stávající zákoutí ze zeleného plotu. Tak bude prostor více obytným a bude navazovat a sousedící veřejná prostranství.

S tímto prostorem sousedí také jídelna školy, kam navrhujeme rozšířit parkovací stání tak, aby se  sem vešla stání kolmá, která jsou zapotřebí pro parkování zaměstnanců školy a krátkodobého zastavení rodičů doprovázející děti do školy/ze školy. Čtyři místa budou vyhrazená pro rezidenty, kteří budou moci stání využívat také od večerních do ranních hodin – mimo provoz školy.

Polosoukromé prostory – předprostory a zahrádky BD

Jednotlivé bytové domy jsou umístěny v území jednotlivě, nejsou součástí blokové struktury. Do určité míry tak zaniká mezi uliční fasádou a částí domu, který se obrací do dvora. Vnímáme jako velmi důležité definovat “vnější” a “vnitřní” prostor v okolí domu neboli vstupní prostor a zahrádku domu a s tím spojené možné aktivity.

Vnější prostor zajišťuje hlavní vstup do domu, jsou zde umístěné schránky a zvonky. Předpokládá se zde pohyb (a v menší míře i pobyt) osob, které nejsou přímo obyvateli domu. Vnější prostor obsahuje oproti vnitřnímu prostoru více zpevněné plochy a méně mobiliáře. Navrhujeme sem umístit při fasádě vymezený pruh pro lavičky, truhlíky s květinami, odpadkové koše, případně další mobiliář, prostor na vytvoření závětří u vstupů. V prostoru u vstupů je dále buď pouze pěší chodník nebo cesta společná pro auta a pěší (dle stávající situace), tento prostor by ale stále měl být zklidněný a ideálně dlážděný pro podpoření priority pěších a pobytovosti prostoru.

Zahrádkami (“vnitřní” částí veř. prostoru u domů) máme naopak na mysli zeleň u domů, která není oddělena parkováním nebo příjezdovou cestou a obyvatelé ji mohou využívat pro svůj odpočinek, setkávání, pěstování, hry apod. Kvůli složitosti terénu nemá ale každý dům obdobné podmínky pro využití takových ploch a proto je potřeba si je rozdělit podle určitého potenciálu, jak se s nimi dá pracovat. Konkrétní řešení zahrádek a konkrétní prvky a záhonky již navrhujeme řešit velmi individuálně s obyvateli jednotlivých domů pomocí participtivních setkání, kde se prostor s obyvateli naplánuje dle jejich potřeb a dle možností prostoru.

1. prostory s částečným pobytovým potenciálem – možnost vymezení pár prostorů pro sezení, není zde ale dosttek světla na komunitní zahrádky, spíše sem tam nějaké záhonky (nutno vyzkoušet konkrétní pozice), nevhodné je sázet vyšší dřeviny a obecně stromy ve větším počtu, maximálně menší např. ovocné stromky a keře
2. velmi svažité/nepřístupné/jinak nevhodné prostory – plní především funkci výhledu do zeleně z oken domů, je možné případně ve svahu umístit lavici, ale s ohledem na výhled z oken, soukromí apod. navrhujeme spíše extenzivní hospodaření se zelení
3. vhodný pobytový prostor – prostory, kde je možné vyčlenit část s pravidelnou sečí a umístěním prvků pro posezení, prostorů pro hru, drobné hrací prvky a případně i  nové stromy a keře.
4. pobytové prostory s “divočejším zeleným” charakterem – místa vhodná na umístění mobiliáře, hracích prvků, vymezení ploch pro různé aktivity, obklopené ale již výrazně zelení, tedy ne tolik upravené a “městské”

Srdce sídliště

Úprava centrálního veřejného prostranství navazuje na sídliště a propojuje jeho jednotlivé části. Návrh stojí na koncepci místa, které představuje srdce celého sídliště – vytváří společné místo všech obyvatel pro trávení volného času a jejich setkávání. Vznikne funkční celek propojující setkávání, hry a odpočinek, který bude nabízet různorodé využití a každý obyvatel si zde najde svá oblíbená místa a činnosti. Bude mít charakter parku, který nebude tvořit hranici mezi přírodou a městem. Vznikne společný prostor pro všechny obyvatele sídliště, vznikne srdce sídliště.

Ve spodní části prostranství vzniká zázemí určené pro stánek s občerstvením, na které navazuje mlatová plocha s venkovním posezením. Z místa je pohled na celý prostor a zejména na dětská hřiště s různorodými herními prvky pro všechny děti. Herní prvky budou převážně ze dřeva, jako by pronikaly z krajiny. Přesně tak, jak do celého sídliště proniká okolní krajina a tvoří jej tak výjimečným. Budou se nacházet na kruhových plochách z jemného štěrku. Vyrovnání terénu v těchto místech bude dosaženo pomocí betonových, půlkruhových oblouků, které nejen, že zpevní svah a místo dětského hřiště, ale zároveň nabídnou další možnost hry a sezení. Hlavní centrální stezka bude lemována zvukovým herním prvkem, který bude zároveň sloužit i jako zábradlí. Na některých místech se schová pod zem, na některých vykoukne, bude se vlnit podél chodníku a přinášet spoustu zábavy.

Zvukový prvek, respektive zábradlí, propojuje dolní část s horní částí. V horní částí prostoru můžeme, například z posedových schodů, pozorovat celý prostor, jeho život, děje a aktivity. Posedové schody budou z pohledového betonu s otiskem dřeva budou v objetí extenzivních trávníků. Stejně výborný výhled na celý prostor nabídne zpevněná kruhová plocha pro setkávání, která může zároveň sloužit ke hře, k promítání letního kina, pikniku a podobně. Navazovat na ni bude work-out hřiště pro mládež, které se tak nachází mimo dětská hřiště. Na osluněné pobytové louce v těsné blízkosti extenzivních trávníků budou umístěna lehadla. Člověk si tak může na nich vychutnat sluneční paprsky, šumění trávy či pozorovat život odehrávající se mezi stéblami trav. Ponechána bude i velká travnatá plocha, na které se budou moci děti v létě do sytosti vyhrát a vyběhat a v zimě ji mohou využívat k sáňkování.

V horkých letních dnech osvěží obyvatele sídliště prvek s pitnou vodou, který může sloužit nejen jako vodní prvek, ale také jako pítko. Ten se nachází v dolní části prostoru, na zpevněné mlatové ploše a navazuje tak na plochu s venkovním posezením s občerstvením. Propojujícím prvkem sídliště je cihla. Ta rovněž propojí obě mlatové plochy. Hlavní chodník bude z probarveného betonu a bude navazovat na zbylé chodníky na sídlišti. Vedlejší stezky budou z nášlapných kamenů. Všechny povrchy prostoru jsou z materiálů zajišťující pohodlný pohyb, v co největší míře umožňující vsak dešťové vody. Prostor je variabilní nejen během ročních období, ale i během dne. Po západu slunce získává kouzelnou atmosféru díky citlivému bodovému nasvícení hlavní cesty, laviček a trvalkového záhonu.

Navržený mobiliář je inspirován současnými lavičkami. Získá však nový šat – nadčasovější design a oproti současnému posezení bude pohodlnější. Lavičky budou rovnomněrně rozmístěny po celém prostoru. Na místo budoucího umístění občerstvení bude vést přípojka elektřiny. Zázemí mobilních toalet se bude nacházet u místa určeného pro občerstvení, respektive u trafo stanice. Toalety stejně jako trafo stanice a přístřešky pro popelnice budou odcloněny dřevěnou treláží, která bude popnuta paviničem. Pavinič je nenáročná popínavá rostlina, s krásným zbarvením na podzim, která oživí celý prostor.

Převážnou část prostranství bude tvořit pobytový trávník, který bude pravidelně sečen. V pravé části, na svahu pod bytovým domem, se ponechává plocha, která bude sečena extenzivně. Jedná se o plochu v podrostu keřů, u které není nutná pravidelná seč. Výsadbou krov, jedlých i okrasných, se zpevní svah v této části a pohledově se zakryje a zesoukromí místo určené pro vyvýšené záhony obyvatel bytového domu. Všechny stromy, které neohrožují provoz a jsou v dobrém zdravotním stavu se ponechávají. Vykácený bude jedině smrk ztepilý, ten se však nahradí jabloní. Rovněž budou do prostranství dosazeny další 2 jabloně. Celkem se tak mezi současnou vegetaci dosadí 3 ovocné stromy a také jedlé a okrasné keře a trvalkový záhon. Celý prostor tak bude během dne i roku hrát různými barvami a texturami.

Zde si můžete prohlédnout některá témata a skici, která byla ve fázi konceptu projednávána se zadavatelem a veřejností. Tyto byly po zapracování připomínek a rozpracování návrhu nahrazeny v rámci návrhové části projektu. Slouží zde jako představa o vývoji projektu a průběžných myšlenkách, ze kterých jsme v návrhu vycházeli.

DOPRAVA V KLIDU

V rámci provedeného projektu jsme zpracovali pasport stávajících kapacit parkovacích stání. V rámci kapacit počítáme jak s garážemi, tak s parkováním ve veřejném prostoru. Dále jsme si určili požadovaný počet parkovacích stání v území na základě celkového počtu bytů, kdy k jednomu bytu přísluší jedno parkovací stání na území sídliště.

V současnosti připadá na 387 bytových jednotek 440 parkovacích stání. Počet stání je pouze přibližný – mnohdy auta parkují špatně, blokují rozhledové poměry na křižovatkách či přístup jednotek IZS k jednotlivým vstupům. Celkový počet stání by tedy byl po dodržení normových požadavků menší.

Dle zvolené metodiky sice počty parkovacích stání vyhovují, ale problematické je jejich rozvržení v rámci území (nejvíce stání je u BD typu F) a dále pozice vzhledem k BD (BD typu A – Teslov a typu C – ulice U Stadionu). Z toho následně vyplývá náš přístup k návrhu nových nebo přesunu stávajících kapacit. Při úpravě veřejného prostoru je nutné komunikovat důležitost využití garáží a také zvednout možnost parkování obyvatel BD s nedostatečnou kapacitou před jinými BD. Při návrhu nových parkovacích stání jsme uplatňovali princip oddělení prostoru parkujících aut a nejbližšího předprostoru bytového domu, tak aby byly pokud možno zajištěny potřebné kapacity. Výstavba nových parkovacích stání znamená určité investiční náklady, ty budou zvýšeny o náklady na terénní práce vzhledem umístění sídliště ve svahu. Přesto věříme, že se jedná důležitou změnu, která pomůže celému řešenému území.

Konkrétní návrhy v území:

• nové parkování pro domy typu A (Teslov) – stavba nový kolmých parkovacích stání s kapacitou 8 stání každé.
• nové parkování pro domy typu C – stavba dvou nových parkovišť s kapacitou 32 stání
• nové parkování pro dům B1 – šikmá stání před domem s kapacitou 19 stání.

Další konkrétní parkovací plochy budou řešeny v navazující fázi studie.

06. ZELEŇ

Zeleň, ať už vzrostlá nebo nízká je pro řešené území velmi důležitá a tvoří  jeho charakter. Současné osázení sídliště je místy vhodnými druhy a místy typickými skupinami nepůvodních druhů, především se jedná o skupiny borovic a smrků, které už svým stářím a vzrůstem často také stíní a vyvrací chodníky, narušují přirozený charakter zeleně v území.

Při návrhu úprav zeleně vycházíme z místního typu krajiny a lokálně přirozených druhů. Krajinu tak chceme protáhnout sídlištěm a zamýšlený park by zde působil velmi přirozeně.

Pro toto území jsou typické především květnaté bučiny a vhodné druhy stromů jsou především  buk lesní (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších listnáčů, např. javor mléč (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub zimní (Quercus petraea s. lat.), lípa srdčitá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos) a jilm drsný (Ulmus glabra), ve vyšších nadmořských výškách také jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies).

Zeleň navrhujeme tak, aby svojí kompozicí pomáhala tvarovat takové prostory, které zde chceme vytvořit. Například tam, kde chceme posílit důležitou pěší cestu navrhujeme alej, v místě, které vnímáme jako důležité navrhujeme orientační solitérní strom apod. Sečení trávy navrhujeme v upraveném režimu – méně pravidelný režim sečení v místech, kde chceme nechat vykvést luční květiny a traviny, pravidelnou krátkou seč potom v prostorech více pobytových, kde si chceme například rozložit na trávu deku nebo si zde kopat s míčem. Podrobnějšímu rozdělení takových ploch se budeme věnovat v následující fázi projektu.

Legenda k typům zeleně:

1. květinová stráň
2. dubová alej
3. zpevněná plocha s jedním solitérním stromem (stávající)
4. stávající zeleň, střídání seče, doplnění menších stromů
5. javorová alej jednořadá
6. volná zatravněná sečená plocha
7. sad a školní zahrada
8. rozšíření zeleně ze soukromého parku – hustá zeleň vysoká
9. sady ovocné mezi domy
10. volná parková plocha s jedním solitérním stromem
11. park – skupiny stávajících stromů 
12. alej
13. květinová stráň s vymezenými sečenými místy
14. lipová alej
15. skupiny stromů
16. stávající zeleň, doplnění o vazbu do krajiny – louky
17. stávající hustá zeleň
18. prokácení a nová výsadba listnatých stromů
19. volné prostranství – sečený trávník
20. zatravněné parkoviště s pravidelným rozmístěním nových stromů
21. květinová stráň
22. stávající zeleň, střídání seče, doplnění menších stromů

10. PRÁCE S DEŠŤOVOU VODOU

V současnosti je dešťová voda ze střech BD odváděna do jednotné kanalizace pomocí svodů v jednotlivých domech.

Srážková dešťová voda by byla nově svedena do akumulačních nádrží a do vsakovacích průlehů. Sbíraná voda by sloužila pro zálivku nové a stávající výsadby a své uplatnění by našla i nově navrhovaných vodních prvcích.
To povede mimojiné k zlepšení lokálního mikroklimatu (např. ochlazování lokality v letních měsících), zvýšení biodiverzity v území a celkové úspoře vody. V České republice byl tento způsob řešení práce s dešťovou vodou na sídlišti realizován například v brněnské městské části Nový Lískovec, vznikl tak nový park Pod Plachtami – více informací zde: https://doparku.cz/projekt/park-pod-plachtami/ 

V delším časovém horizontu je možné i využití srážkové vody pro splachování toalet, toto řešení je ale podmíněno rekonstrukcí jednotlivých BD.

Konkrétní řešení práce s dešťovou vodou je v navazující projektové dokumentaci nutné rozvíjet ve spolupráci s odborníkem na modrozelenou infrastrukturu.

12. PROSTRANSTVÍ KOLEM ŠKOLY

Prostor kolem základní školy vnímáme jako jedno z hlavních lokálních center. Prochází tudy několik pěších cest, zároveň místo v době školního roku oživují děti. Na křižovatce cest navrhujeme vytvořit veřejné prostranství s altánem, který by se mohl stát “srdcem” lokality. Veřejné prostranství propojuje cestu ke škole ulicí Teslov a travnaté prostranství mezi základní školou a zahradou vily pomocí schodiště a vykácení keřů. Místo se stává přehlednějším. Nový altán by měl fungovat jako místo k setkávání nejen pro děti ze školy, ale i pro obyvatele sídliště. Vysoký objekt by obsahoval knihobudku, místa k posezení jak na schodech, tak na lavicích či jiných dřevěných stupních. Altán by umožňoval konání menších akcí a výstav, zároveň může sloužit jako venkovní učebna pro základní školu. Schodiště doplňujeme také rampou. Prostor mezi základní školou a zahradou vily ponecháváme volný travnatý, v čemž spatřujeme výhodu pro multifunkční využití. Zároveň je tato rovna volná plocha na sídliště unikátní vzhledem k ostatním svažitým prostorům

Hlavní vstupy ke škole nejsou nyní příliš zřetelné. Navrhujeme vytvořit dvě přehledná nádvoří sjednocením zpevněné plochy. Na nádvořích navrhujeme ponechat stávající nebo vysadit nový solitérní listnatý strom, doplnit prvky k posezení  a stojany na kola. Na hlavním školním nádvoří navrhujeme ponechat zídku s vegetací, která je součástí původního návrhu budovy školy. Při příchodu ke škole ulicí Teslov není pro neznalého jasné, zda přichází správně ke vstupu do školy, proto navrhujeme doplnit nový nápis ZÁKLADNÍ ŠKOLA  formou vstupní brány.

Stávající síť pěších cest doplňujeme o nové cesty a to zejména přes travnatou plochu východně od školy dvěmi přímými pěšími zkratkami. Navrhujeme také vytvořit propojení mezi malým školním nádvořím a volnou travnatou plochou pomocí nového schodiště.
Do veřejného prostoru přidáváme místa k sezení. Mimo lavičky umožňují posezení i schody ve svahu. U hlavního školního nádvoří zanecháváme také herní prvky – stolní tenis a cvičební prvky. Zároveň zde navrhujeme vytvoření platformy se sedacími stupni, která může mít mobilní stínění a může sloužit jako venkovní učebna. Schody ve svahu také mohou sloužit jako pozorovací místo hry na hřišti, kam navrhujeme upravit vstup tak, aby byl přímý a přehledný. Malý školní dvůr by byl také doplněn posezením se stolem pro zaměstnance. Kromě herních prvků navrhujeme pro děti ze školy rozšířit i užitkovou školní zahradu o malý sad ovocných stromů.

Kolem budovy školy se nachází několik vzrostlých listnatých stromů, které navrhujeme zanechat. Ke kácení však doporučujeme několik přerostlých jehličnanů, které zde vytváří stinná místa i v zimě. Hlavní přístupovou cestu ke škole od ulice Teslov navrhujeme doplnit stromořadím. Na severním svahu navrhujeme výsadbu květinových záhonů, které nahradí stávající jehličnany. U vstupu od Slezské ulice navrhujeme výsadbu aleje.

Při ulici Jamenská navrhujeme nová krátkodobá parkovací stání K+R. Nové lokální centrum by mělo zůstat pouze pro pěší tak, aby děti přicházely ke škole pěšky či na kole.

13. ŠKOLNÍ ULICE

Prostor ulice Teslov se aktuálně nachází ve stavu kolize pěších a aut s prioritou automobilové dopravy, pruh, který by mohl sloužit pěším je využíván pro parkování a pro klidnou a bezpečnou cestu dětí do školy už zde nezbývá prostor.

Navrhujeme využít potenciálu většího prostoru v ulici U Stadionu (směrem ke stadionu) a umístit sem nová stání a obratiště, aby rodiče vozící děti do školy nemuseli zajíždět ulicí Teslov až nahoru. Ulice Teslov by se tak mohla stát obytnou zónou, kde prioritu mají chodci a v malé rychlosti se zde mohou pohybovat auta rezidentů nebo projet vozidlo záchranné alužby, zásobování apod.

Díky navrženému parkování u bytových domů, které je umístěno ve svahu, můžeme rozšířit úroveň uličního profilu o dalších několik metrů. Tak vznikne velkorysá a bezpečná ulice s novým stromořadím, kudy mohou děti do školy bezpečně dojít, stejně bezpečně se zde můžou cítit i ostatní procházející obyvatelé. Po cestě bude několik příležitostí k zastavení, odpočinku, posezení, včetně prostoru s výhledem na dominantu Vackovy vily. Navrhujeme také úpravu povrchu cesty dlážděním, aby se podpořila priorita chodců a přirozené zpomalení dopravy.

Skica zobrazuje koncept řešení prostoru, podrobnější dopravní řešení a podobu obratišť budeme navrhovat v následující fázi projektu s dopravním inženýrem.

14. ZAHRADA POZNÁNÍ

Zahrada poznání vychází z historických podkladů, kdy vymezujeme prostor, kam kdysi ještě sahala zahrada Thomayerovy vily. Opticky se sem snažíme zahradu protáhnout tím, že použijeme obdobnou vzrostlou a hustě vysázenou zeleň.

V meziprostorech navrhujeme sedací prvky, ale především prvky naučné – s informacemi o historii Vackovy vily a jejím architektovi Osvaldu Polívkovi, ale také o historické komponované zahradě navržené Františkem Thomayerem a o životě zahradního architekta.

S tímto prostorem sousedí také jídelna školy, kam navrhujeme rozšířit parkovací stání tak, aby se  sem vešla stání kolmá, která jsou zapotřebí pro parkování zaměstnanců školy a krátkodobého zastavení rodičů doprovázející děti do školy/ze školy. Čtyři místa budou vyhrazená pro rezidenty, kteří budou moci stání využívat také od večerních do ranních hodin – mimo provoz školy.

15. CENTRUM SÍDLIŠTĚ

Jako centrum obytné části sídliště vnímáme park u ulice U Stadionu. Navrhujeme místo upravit tak, aby vznikl živý a příjemný střed lokality.

Hlavní bod dění umísťujeme do dolní části prostoru, kam se sbíhají cesty, ale také svažitý terén. V blízkosti stávající trafostanice navrhujeme umístit malé občerstvení, kavárnu či zmrzlinu. Může se jednat o stálý nebo mobilní stánek. Stánek zakryje objekt trafostanice. V objektu doporučujeme umístit také veřejné záchody. U stánku navrhujeme malou zpevněnou plochu s posezením, která na druhé straně od cesty navazuje na dřevěná mola u nově navržené menší vodní plochy.

Aby byl park živý, navrhujeme zde množství různorodých míst k posezení – stolečky u kavárny, lavičky u cesty, lavice, lehátka a malá pódia ve svahu a také altán. Altán je umístěn naopak v horní části území jako bod lákající k pobytu při cestě zeshora. V parku navrhujeme také dvě dětská hřiště pro různé věkové kategorie. Hřiště pro malé děti by mělo být umístěné v blízkosti občerstvení v dohledové vzdálenosti rodičů. Hřiště pro větší děti navrhujeme umístit na rovné ploše při cestě k nově navrženému komunitnímu centru. V klidnější části parku v dostatečné vzdálenosti od bytových domů navrhujeme umístit veřejné ohniště nebo společné místo ke grilování. Svah ve východní části území ponecháváme volný k zimnímu sáňkování.

V parku se již nyní nachází velké množství hodnotných vzrostlých stromů, které navrhujeme ponechat. Dolní část území uzavíráme návrhem nové výsadby stromořadí, které vytvoří hranu prostoru a odcloní park od parkovišť bytových domů. Vodní prvek má místo také oživit. Bude dotován zejména dešťovou vodou, proto množství vody v potůčku bude proměnlivé.

Stávající dobře trasovanou síť pěších cest doplňujeme nově navrženou propojkou přes hřiště ke komunitnímu centru. Kolem hlavní svažité pěší cestu U Stadionu navrhujeme umístit několik laviček. Dále navrhujeme novou pěší propojku k bytovým domům v ulici U Lipek.

16. ZELENÁ ULICE U LIPEK

V ulici U Lipek navrhujeme především změnu uličního profilu pro lepší využití uličního prostranství. Kolem domů na západní straně ulice vytváříme prostor pouze pro pěší s posezením a oddělením zelení. K této straně ulice také přesouváme podélná parkovací stání, která se budou střídat se stromy tvořící jednu stranu aleje. Druhá řada aleje je navržena na druhé straně ulice, kde je také rozšířený chodník lemující drobná veřejná prostranství, která navrhujeme doplnit o prvky k sezení, dětské prvky, případně i altán. 

Celou lipovou alej navrhujeme protáhnout i přes silnici k obchodu, pro lepší pěší pohyb navrhujeme doplnění přechodů pro chodce.

17. ULICE DO CENTRA

Ulice vedoucí ze sídliště kolem obchodu k parku a do centra je naštěstí již dnes pouze pro pěší. Její forma ale připomíná spíš cestu pro auta. Navrhujeme doplnění stromořadím, které z ulice udělá příjemnější prostor s jasnou preferencí pěších a cyklistů. Alej se také napojí na systém zeleně v sídlišti a také park, vznikne tak jakási zelená propojka. Odstupové vzdálenosti stromů od hranic pozemků budou potřeba projednat s majiteli sousedních pozemků. V sousedství této ulice navrhujeme také druhý retenční vodní prvek. Voda prostor příjemně ochladí a vytvoří další příležitost k zastavení nebo hře dětí.

18. KOMUNITNÍ CENTRUM KOTELNA

Na sídlišti vzniká prostor, který bude sloužit všem jeho obyvatelům – mladým, rodinám s dětmi i seniorům. Z dnes již nefunkční kotelny vytváříme nové komunitní centrum (KC). To může fungovat jako malá kavárna, seniorský klub, klubovna pro volnočasové aktivity nebo dětské kroužky.

Vnitřní dispozice je rozdělena na hlavní místnost sálu a na zázemí. Navržené toalety budou sloužit v době provozu KC jako i jako veřejné wc. S ulicí U Stadionu a U Lipek je centrum propojené venkovní zpevněnou plochou, ta je ze severu zarámovaná dvěma novými stromy. Prostor před kotelnou navazuje na nový hlavní veřejný prostor (U Stadionu). Do ulice U Lipek – na západní stranu – se otevírám velkorysou plochou zasklení, zde je také hlavní vstup. Dopravní režim komunikace vedoucí při sousedním BD je upraven na jednosměrný, v travnatém pásu před komunikací je doplněno schodiště. 

Výraz upravené kotelny navazuje na nové drobné stavby ve veřejném prostoru sídliště využitím stejné kombinace materiálů (dřevo a tmavý kov). Díky tomu vystupuje jako budova s jasně definovaným společenským účelem, který je odlišný od plochy omítky, která je v kontextu sídliště spjatá s funkcí bydlení. 

19. PROSTORY PŘI BYTOVÝCH DOMECH

Jednotlivé bytové domy jsou umístěny v území jednotlivě, nejsou součástí blokové struktury. Do určité míry tak zaniká mezi uliční fasádou a částí domu, který se obrací do dvora. Vnímáme jako velmi důležité definovat vnější a vnitřní prostor v okolí domu a s tím spojené možné aktivity.

Vnější prostor zajišťuje hlavní vstup do domu, jsou zde umístěné schránky a zvonky. Předpokládá se zde pohyb (a v menší míře i pobyt) osob, které nejsou přímo obyvateli domu. Vnější prostor obsahuje oproti vnitřnímu prostoru více zpevněné plochy a méně mobiliáře.

V návrhu je každý dům oddělen od hlavní zpevněné plochy pruhem odlišného materiálu. V tomto pruhu můžou být umístěné lavičky nebo výsadba (keře, okrasné trávy atd.) Tím je dosaženo toho, že si dům do území lépe “sedne” a nevzniká tak stav, kdy stavba “vyrůstá” z asfaltu.

Vnitřní prostor představuje zázemí, jakýsi společný obývací pokoj vlastní všem obyvatelům BD. Předpokládané aktivity ve vnitřním prostoru zahrnují odpočinek, hru, aktivní trávení volného času nebo společné setkávání. Tomu odpovídá i větší rozmanitost i počet umisťovaného mobiliáře.

Vnitřní prostor je v rámci celku sídliště napojen na pěší trasy a zapadá tak do celkového charakteru obydleného parku. Materiál povrchu spojovací pěšiny je ale od povrchu pěších tras odlišen, tak aby byl podpořen polosoukromý charakter vnitřního prostoru. 

Každý dům má ve své blízkosti umístěné základní prvky mobiliáře – lavičky, stůl se sezením a místem na grilování, herní prvek pro děti (pískoviště, skluzavka) a prostor pro zeleninový záhon nebo bylinkovou zahrádku. 

Významnější mobiliář (přístřešek, dětské hřiště atd.) je umístěn na společných veřejných prostranstvích.

20. ÚPRAVA OKOLÍ STADIONU

V souladu s principy uvedenými výše (jasné označení, podoba veřejných staveb na sídlišti) přistupujeme i ke stadionu – v rámci návrhu vnímáme ho vnímáme jako důležitý.

Navrhujeme úpravu předprostoru vstupu – zde vytváříme rozšířenou zpevněnou plochu navazující na pěší komunikace v území novým přechodem pro chodce. Vstup samotný je zvýrazněn novou “bránou”. 

Stávající objekt zázemí stadionu je výhledově určen k rekonstrukci, zde doporučujeme, aby výrazem odpovídal upraveným a novým stavbám pro veřejnost na sídlišti (KC Kotelna, venkovní knihovna u ZŠ).