Obsah

Představení studie 1
Participace 5
Analýza 6
Koncepční a strategická část 21

CO JE STUDIE REGENERACE SÍDLIŠTĚ V JABLONNÉM NAD ORLICÍ?

Studie, kterou pro vás připravujeme, se bude zabývat aktualizací řešení veřejných prostranství mezi bytovými domy ve vaší lokalitě. Řešit budeme zejména kvalitu veřejně přístupných ploch včetně mobiliáře, dopravní řešení včetně parkovacích stání a hospodaření s odpady. Důležitou složkou návrhu bude řešení zeleně včetně práce s dešťovými vodami.

Rádi bychom pro vás vytvořili praktický dokument, který v dlouhodobém horizontu určí strategii investic ve vaší lokalitě. Abychom byla navrhovaná řešení co nejvíc podle vašich přestav, budeme se vás v průběhu navrhování ptát na témata, která vás tíží nebo na vaše postřehy – a to jak formou tištěného dotazníku, nebo společného setkání u „kulatých stolů“.

Lokalitu jsme si již prošli a zanalyzovali, v současnosti běží dotazník a to jak v tištěné formě, tak v elektronické. 28. června se  v malém sále městského kina bude konat setkání u kulatých stolů, kde probereme jednotlivá témata, vaše náměty a nápady. Poté budeme zpracovávat samotnou studii, ta bude zveřejněna zde na webu.

Řešená místa budou navržena do konkrétní podoby formou půdorysných a perspektivních skic, výkresů, doprovodného textu a inspirací.

Celková proměna sídliště může být naplánována i na několik let, je ovšem nutné před jednotlivými zásahy do prostranství vycházet ze základní koncepce celku – k tomu slouží tato studie. Nejedná se tedy o projekt pro bezprostřední realizaci, ale o plán cesty.

Veškeré informace, nápady, průběžné pracovní návrhy a obecně celý postup přípravy studie budeme zveřejňovat na těchto stránkách. Stejně tak zde po skončení najdete finální návrh. Budeme rádi, pokud budete stránky sledovat. Doufáme, že s vámi setkáme osobně ať již během participací nebo přímo na místě.

ZDE MŮŽETE SLEDOVAT PRŮBĚH PROJEKTU

1.

Mapování a rozhovory

Návštěva a mapování místa, upřesnění zadání s vedením města, rozhovory s dalšími místními aktéry.

3.

Analýza řešeného území

Zpracování odborného názoru na lokalitu sídliště, zjišťování kladných stránek a problémů.

4.

Kulaté stoly

Setkání s veřejností, diskuze nad hlavními tématy sídliště. Kulaté stoly se budou konat dne 28. června v 17:30 v malém sále městského kina.

5.
Právě probíhá

Koncepce návrhu

Vypracování urbanistického a architektonického konceptu.

6.

Finální návrh

Zanesení připomínek do návrhu a odevzdání návrhu.

ŘEŠENÉ ÚZEMÍ

Studie pracuje s územím definovaným ze severu ulicí Jamenská, Nad Školou, Na Vyhlídce a U Lipek, z východu hranou louky v lokalitě „U Lipek“, z jihu ulicí U Stadionu a domy při ulici Hradiskova a ze západu ulicí Slezská. Součástí řešeného území je i budova základní školy se svým okolím. Řešené plochy jsou ve vlastnictví města. Součástí řešeného území tak není vila se zahradou – č.p. 203 a 204 v ulici Teslov. Na obrázku je území vyznačeno červenou šrafou.

FOTOGRAFIE ÚZEMÍ

PARTICIPACE

Zapojení obyvatel a aktérů v řešeném území do navrhování je velmi důležité. Pomáhá nám lépe pochopit řešenou lokalitu, dívat se na ni očima lidí, kteří v ní bydlí, nebo ji navštěvují. Pomocí participace jsme se dozvěděli například silná a slabá místa sídliště, hlavní a vedlejší pěší vazby ale i důležité historické vztahy.

Participace na řešení regenerace sídliště probíhala ve třech podobách. Nejprve jsme připravili online dotazník pro obyvatele města, který vyšel i v tištěné podobě v městském zpravodaji. Následoval dotazník zaměřen na žáky a pracovníky základní školy. Sídliště jsme také řešili na živo při sektání u kulatých stolů, které se konalo v městském kině.

DOTAZNÍK

Celkem dotazník vyplnilo 57 obyvatel (55 online + 2 papírově). Ptali jsme se na celkovou spokojenost života na sídlišti a na témata jako je parkování, zeleň, komunitní prostory, bezpečnost, náplň veřejných prostranství či odpadové hospodářství.

Mezi nejčastěji zmiňované problémy patří nejednotnost mobiliáře a oprav stávajících chodníků, zastaralý a chybějící mobiliář (koše, lavičky) a také nedostatek dětských hřišť, která by pokryla současnou poptávku. Sídliště je podle názoru obyvatel udržováno nekvalitně, některé stromy jsou příliš staré a přerostlé, travnaté plochy ne příliš kvalitně sekané. Na sídlišti podle většiny respondentů schází parkovací stání. Uvítali by jak natření linií mezi místy, tak pronajímatelná stání v případě, že by byla krytá a blízko jejich bytového domu. Více než polovina odpovídajících uvedla, že ve veřejných prostorách netráví příliš mnoho času a většinou pouze procházejí. Důvodem je nedostatek míst k sezení či zastavení. Nejčastěji obyvatelé tráví čas u svých bytových domů, v okolí dětských hřišť, případně u školy nebo u stadionu. Uvítali by vytvoření komunitních prostor, využití starého objektu kotelny pro vytvoření klubovny pro setkávání a komunitní akce. Ochota podílet se na údržbě okolí domu a starat se o vlastní zahrádku je spíše menší. Pro griloviště je velké množství mladých rodin, část obyvatel ho ale považuje za narušení klidu, kterého si ve zdejším území tolik váží. Uvítali by naopak kompostér. Obyvatelé jsou spokojeni s občanskou vybaveností v okolí sídliště, vše potřebné mají v pěší dostupnosti, centrum je blízko a dobře dostupné. Kopcovitý terén, ve kterém se sídliště nachází, je přijímán jako fakt, obyvatelé by uvítali ulehčení chůze do kopce a umístění více míst sloužících k odpočinku. Prostředí sídliště hodnotí velice kladně, váží si ho jako bydlení v přírodě a podstatná část zde má své kořeny.

KULATÉ STOLY

Zástupci veřejnosti na kulatých stolech dne 28. června 2022 kromě shody s odpověďmi vyplývajících z online formuláře zmiňovali důležitost komunitního rozvoje. Ve veřejném prostoru by uvítali kvalitnější osvětlení a přítomnost vodního prvku, ocenili by i knihobudku. Parkování by na základě debat mělo sloužit především rezidentům, s kladným ohlasem se setkal také návrh omezení rychlosti na 30 km/h v celé oblasti sídliště.

“Více prostoru pro děti, v mém případě pro vnoučata. Třeba hřišťátko s ohrádkou, kde  malé dítě neuteče. Kolečko nebo „osmičku“  mimo komunikaci, kde si děti bezpečně mohou jezdit na odrážedlech nebo kolech a dospělí na ně mohou dohlížet z laviček.”

“Pešky chodím přes sídliště téměř každý den do/z práce. Zajímavější, smysluplná a pestřejší výsadba zeleně, více vhodně umístěných laviček, kontejnery na odpad trochu víc schované.”

“Jako dítě jsem bydlela v jiné části Jablonného. Při navigaci popisují hlavně qanto, stadion, vilu, školu.”

“Stačilo by obnovit záhon, který byl za naším domem. Někam přidat komposter by bylo též fajn. Co se týče grilování, preferujeme bez této možnosti. Bohatě stačí zápach sousedů kuřáků linoucí se do oken v pravidelných intervalech. Hodnota sídliště v Jablonném je v minimální hlučnosti a klidu. Toto by zavedením některých novinek zmizelo.”

“Ano, byla bych ochotná buď platit za místo, které bude navázáno na můj byt (moje) nebo pronájem krytého stání.”

“Parkovací režim je zoufalý. Málo parkovacích míst a bude to ještě horší. V bytovkách žije starší generace mnohdy bez aut, do budoucna mám obavy, že se ta auta jen tak k bytovkám bez garáží nevejdou. Ano, byli bychom ochotni platit.”

ANKETA ŽÁKŮ A PRACOVNÍKŮ ZŠ

V rámci sbírání nápadů jsme se rozhodli podrobněji prozkoumat okolí školy. Zapojili se jak učitelé a zaměstnanci prostřednictvím online dotazníku, tak žáci prostřednictvím tištěných dotazníků. Ti mohli napsat či nakreslit svůj názor na okolí školy, jak by se zde chtěli cítit a co by zde chtěli dělat. 

Hlavním problémem okolí školy z pohledu dětí je nedostatek prostoru k posezení, málo přístřešků, stínu, barev a přírody. Dětem nepřipadá okolí školy útulné a uklizené, chtěly by se tam cítit bezpečněji a uvolněně. Sportovní hřiště je dětem často nepřístupné a současné herní prvky jsou nedostatečné. Louka před školou není příliš využívána. Dětem kromě jejich zákoutí chybí také možnost projít se kolem dokola školy. Venkovní výuka a trávení kroužků venku je velmi žádané, je potřeba zajistit více prostorů, kde to bude možné, včetně například podia, amfiteátru nebo altánku, kde bude možné se kromě výuky také setkávat v rámci celoškolních událostí.

Učitelé  a zaměstnanci školy se shodují, že okolí školy by mělo být otevřené, přehledné a bezpečné, měl by zde být prostor jak pro venkovní výuku, tak pro hru dětí o velkých přestávkách nebo po výuce. Vstupy do školy by měly být hravé, lákavé, ne příliš monumentální a oficiální. V okolí školy chybí místo pro venkovní výuku, podium nebo amfiteátr a také více míst k sezení a na hraní pro menší děti, to vše ideálně ve stínu. Herní prvky mohou být orientované k výuce nebo například rozvíjet motoriku. Pohled na venkovní učebny si liší, část preferuje spíše zastřešené učebny pro využití za každého počasí, část parkovou úpravu s posezením ve stínu přizpůsobeném výuce venku (stoly, tabule). Při venkovní výuce nesmí být studenti rušeni ani nesmí rušit své okolí.

 

“Myslím, že by ze všech stran mělo být poznat, že se jedná o školu, optimistický, otevřený, čistý a bezpečný.”

“Ocenila bych více laviček a stolů pro venkovní učebny. Ty by měly být samozřejmě ve stínu.“

“Dopravní hřiště, prvky pro pobyt venku ve volném čase – např. při polední pauze – obdoba dětského hřiště, interaktivní tabule s různými hrami, hlavolamy, prvky pro chození po různých materiálech, jsou to speciální cesty nebo chodníčky vybudované z přírodních materiálů, zahradní kout, který je účelně zařízený, hmyzí domeček, pódium pro školní akce s alternativním sezením, místo pro školní piknik, venkovní ohniště.”

ANALÝZA

ŠIRŠÍ VZTAHY

Město Jablonné nad Orlicí se nachází v Pardubickém kraji na východě Čech. Leží v údolí řeky Tiché Orlice v nadmořské výšce kolem 450 m n. m. na východních hranicích přírodní krajinné oblasti Orlické hory a Podorlické pahorkatiny. Žije zde přibližně 2900 obyvatel. Na levém břehu řeky, severovýchodně od historického centra se nachází řešené sídliště. Směrem od historického centra a od řeky k sídlišti terén stoupá vzhůru, výškový rozdíl mezi nejníže a nejvýše položenou částí sídliště činí zhruba 44 metrů.

 

poloha řešeného území

Historické centrum města tvoří památková zóna náměstí s historickou zástavbou. Centrum je v pěší dostupnosti do 15 minut od nejvýchodnější části sídliště a nachází se zde potřebná občanská vybavenost v podobě menších obchodů a služeb. Spojení se sídlištěm tvoří ulice Slezská ústící do parku u Pošty. Do řešeného území lze od centra vstoupit po překonání komunikace Hradisková úzkým průchodem mezi rodinnými domy, z parku u Pošty, nebo ulicí U Stadionu. . Vlaková zastávka se nachází zhruba 10 minut chůze od náměstí. Území je také obslouženo autobusovou dopravou spojující především přilehlé obce.

Pozice sídliště nabízí výhledy na protější břeh Tiché Orlice na vrchol s televizním vysílačem Strážnice. vrch Na ovčinách a Malův kopec, a na levém břehu nad náměstím vrchol s kostelem sv. Bartoloměje a hřbitovem. Zvláště kostel tvoří pohledovou dominantu při sestupu skrze sídliště do údolí. Východně od sídliště se nachází louka s plánovanou výstavbou nových rodinných domů, za kterou jsou polní cesty s přímým přístupem do krajiny kolem města.

Ve střední části území se nachází Vackova vila se zahradou, ordinací a službami. V západní části je umístěna základní škola pro děti z města a širokého okolí, k ní náleží i sportovní hala, která je jedinou stavbou s tímto účelem ve městě. Na hraně území se nachází také sportovní stadion sloužící pro sportovní utkání. Za stadionem se dále nachází mateřská škola, skatepark a koupaliště, které dále pokračuje do údolí Orličského potoka.

širší vztahy

HISTORIE

V císařských otiscích stabilního katastru je patrné, že územím procházela důležitá spojnice Jablonného s Jamným. Jednalo se o pokračování současné ulice Pod Kopečkem skrze území dnešní základní školy navazující na dnešní Jamenskou ulici. Stopu další historické cesty s mírnou odchylkou kopíruje současné spojnice sídliště a historického centra, ulice Teslov, U Stadionu a U Lipek. V místech současného sídliště se nacházely převážně pole a mokré louky. Orličský potok nebyl zatrubněný a protékal jižně od současné komunikace Hradisková, tvořil severní hranici původní zástavby obce.

Na počátku 20. století si místní spolumajitel pily nechal vybudovat Vackovu vilu uprostřed rozlehlých zahrad a sadů ve svahu. V 60. letech s rozvojem podniku Tesla došlo postupně k budování bytových domů nejen na vyvlastněných pozemcích patřících vile, ale i na okolních pozemcích. Po tomto typu bydlení byla vysoká poptávka, poslední zděné domy vznikly na konci 90. let minulého století. Byly stavěny často v rámci dobrovolnických prací svých budoucích obyvatel. První byly vystavěny domy pod školou, dále mezi vilou a stadionem, poté za vilou a mezi posledními postupně vyrostly budovy ve východní části nejvýše na kopci a terasový dům. Na konci 70. letech byla vybudována základní škola a ve stejné době se rozmohla také výstavba rodinných domů za sídlištěm. Výstavba sídliště příliš nerespektovala majetkové poměry (pozemky zahrady vily) ani historické cesty (výstavba základní školy na místě původní spojnice s Jamným).

Na přelomu století došlo k odstavení kotelen sloužících pro centrální vytápění bytových domů na sídlišti, každý dům od té doby disponuje vlastním plynovým kotlem a kotelny se staly prázdnými prostorami. V současné době se podoba sídliště nemění, nenachází se zde plochy vhodné k další výstavbě, neprobíhá zde nová výstavba s výjimkou plánované výstavby rodinných domů v oblasti U Lipek .

LIDÉ, SPOLEČNOST, VZTAHY

Sídliště je dosud obýváno obyvateli (nebo jejich potomky), kteří se přímo podíleli na jeho budování. Většina obyvatel má k sídlišti hlubokou vazbu, znají se mezi sebou, jejich děti spolu chodí do školy a hrají si na sídlišti a vnímají sousedství jako příjemné. Udržují přátelské vztahy, považují prostředí za příjemné, cítí sounáležitost a pocit bezpečí. Prostředí není vnímáno jako anonymní. Přítomnost školy je vnímána pozitivně, učitelé a žáci rádi využívají okolí školy k výuce nebo k volnočasovým aktivitám.

Mezi časté konflikty narušující příjemnou atmosféru sousedství patří parkování – nedostatek parkovacích míst, zabírání míst před jinými bytovými domy, otázka odpadového hospodářství a nepořádku kolem kontejnerů a využívání společných prostor v blízkosti bytových domů pouze obyvateli daného domu. Vnějším problémem narušujícím sousedské vztahy je pořádání fotbalových zápasů, které mají za následek zvýšené znečištění odpadky v okolí stadionu a zhoršené parkování, a také blokování silnic rodiči dovážejícími své děti do školy.

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY A DOKUMENTACE

Okolí sídliště je vyhrazeno pro bydlení hromadné(BH) a individuální(BI), plochy smíšené obytné v centrech měst (SC), plochy občanského vybavení – komerční zařízení (OM), tělovýchovná a sportovní zařízení (OS), plochy pro rekreaci (RI), plochy lesní (NL) a plochy smíšené výrobní (VS). Plocha řešeného území je vyhrazená dle územního plánu pro bydlení hromadné(BH), občanskou vybavenost veřejné infrastruktury (OV) do níž spadá základní škola a veřejnou zeleň (ZV).

Sídliště se nachází v klidné oblasti bydlení na hranici s krajinou s významnými stavbami občanské vybavenosti (škola, sportovní hala, stadion, koupaliště) a je klasifikováno jako stabilizované. Do budoucna by se toto území nemělo narušit jinou funkcí, která by významně tento charakter narušila, občanská vybavenost je dostačující. Z územního plánu vyplývá plánované rozšíření zástavby rodinných domů ve východní části.

LIMITY A HODNOTY ÚZEMÍ

Území nesoucímu typické znaky modernistické bytové výstavby udává charakter především umístění ve svahu. Hmota objektů vlivem terénu a přítomnosti vzrostlých stromů zapadá do okolí a přechází v individuální bydlení podél dopravní komunikace Hradisková. Veřejná prostranství tvoří převážně plochy neurčité zeleně, dopravních a pěších komunikací a ploch určených k parkování. Od okolí je prostor sídliště odříznut ze tří stran silnicí (Hradisková, Slezská, Jamenská, Nad Školou, U Lipek), nejsou zde silné vazby na okolní výstavbu. Posílit by zasloužila i vazba na krajinu, která k sídlišti přiléhá ve východní části.

V průběhu let došlo k několika dílčím zásahům v sídlišti jako jsou opravy silnic a chodníků nebo doplnění dětského hřiště, které mají za následek nesourodý vzhled veřejných prostranství. Náročná údržba rozlehlých ploch zapříčinila drobné zásahy místních obyvatel do území – terénní schodiště vystavěná svépomocí, klepadla a tyče na sušení prádla využívané obyvateli v přízemí, malá místa pro společné setkávání vybudovaná za některými domy a výsadba květin v blízkosti chodníků.

Drobné zásahy obyvatel pomáhají jinak vylidněnému území vytvářet zabydlený dojem. Centrem dění je škola v západní části a prudká cesta ve středu sídliště podél plotu Vackovy vily, u níž bylo vybudováno dětské hřiště. Zmiňovaná vila přináší do sídliště orientační bod, cesta podél plotu zahrady má z každé strany jiný charakter a vila se zahradou se stává středem území, na které navazuje parkové prostranství plynoucí mezi domy. S výjimkou dětského hřiště a posezení u jednotlivých bytovek zde chybí vybavenost pro příležitostné trávení volného času a setkávání s ostatními obyvateli nejen za nepříznivého počasí a běžný mobiliář.

I přes velké množství zeleně je sídliště nepřívětivé k pobytu místních také vlivem parkování osobních automobilů v blízkém okolí bytových domů, čímž dochází k zabrání cenných prostor v okolí vstupů a ke snížení přehlednosti. Terén lze využít ve prospěch vícepatrového parkování pro řešení nedostatku parkovacích míst, nebo lze parkování ukrýt ve svahu a zpřístupnit úroveň na terénu pro místní obyvatele. Celková koncepce řešení by ideálně měla spojit řešení dopravní situace s vytvořením hierarchizovaných míst pro setkávání sloužících zároveň jako orientační body pro snazší pohyb v sídlišti. Současná hodnota sídliště spočívá především v jeho umístění v zeleni blízko centra města a v klidném komunitním charakteru.

limity a hodnoty

URBANISTICKÉ USPOŘÁDÁNÍ A PROSTOROVÉ VAZBY

Charakter území je jednotný, bytové domy jsou umístěny v městské zeleni. Je zde velké množství pěších propojek zpevněných i vyšlapaných. Sklon terénu lze považovat za bariéru v území, zvláště pokud se jedná o bezbariérové užívání pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Vyjma oploceného prostoru zahrady Vackovy vily uprostřed celého řešeného území je plocha sídliště pěším prostupná, nenachází se zde žádné další ploty a soukromé zahrady, pozemek v blízkosti školy je rovněž přístupný všem.

Velký význam pro urbanistické uspořádání sídliště má sklon terénu a geologické podmínky ovlivňující založení staveb ve svahu. Směrem od historického centra a od řeky k sídlišti terén stoupá vzhůru, výškový rozdíl mezi nejníže a nejvýše položenou částí sídliště činí zhruba 44 metrů. Bytové domy jsou postavené ve směru probíhajících vrstevnic.

Sídliště je ze všech stran ohraničeno dopravními komunikacemi, na které se pojí další prostorové vazby v území. Nejsilnější je pěší vazba na blízké historické centrum procházející od rodinných domů nad sídlištěm na severovýchodě skrze celé území kolmo na vrstevnice. Pro rodinné domy na sídlištěm může být území buď bariérou, nebo jedinou pěší propojkou se zbytkem města. Vazba na řeku Tichou Orlici je oslabena přítomností železnice a dopravní komunikace číslo 311, které leží v údolí mezi řekou a sídlištěm. Ve východní části má sídliště přímou vazbu na příměstskou krajinu. Do jižního cípu pod sídlištěm ústí údolí Orličského potoka.

urbanistické uspořádání

VYBAVENOST A FUNKCE

Sídliště je z hlediska občanské vybavenosti dobře zařízené. Základní škola se nachází přímo v severozápadní části území a slouží i pro děti z přilehlých obcí. Součástí areálu základní školy je i sportovní hala sloužící obyvatelům celého města. Mateřská škola v jihovýchodní části území je ze sídliště hůře přístupná vlivem špatné údržby cest. K území přiléhá také sportovní stadion. Území sídliště se potýká s kritickým nedostatkem dětských hřišť a míst pro trávení volného času všech věkových kategorií.

V docházkové vzdálenosti směrem k centru se nachází zdravotní zařízení, lékárna, pošta, restaurace a kavárna a obchod s potravinami. Druhý obchod je umístěn v severovýchodní části území. Veškeré potřebné služby se nachází v pěší dostupnosti směrem do centra města.

funkce v území

KRAJINA A MORFOLOGIE TERÉNU

Sídliště je vystaveno ve svahu, který se zvedá nad levým břehem Tiché Orlice. Terénní uspořádání dodává sídlišti silnou identitu a je jedním z mála silných prvků usnadňujících orientaci v něm. Nevýhodou sklonu terénu je vliv na cyklodopravu a bezbariérové užívání území.

V severovýchodní části se sídliště přímo napojuje na louku a lokalitu U Lipek, kde je záměr na vystavení nových rodinných domů. V jihovýchodní části ústí zástavba do zalesněného údolí Orličského potoka. Skrze město Jablonné a údolí Orličského potoka prochází Jiráskova hřebenová stezka.

ZELEŇ

Sídliště je vystaveno v modernistickém pojetí, bytové domy jsou tedy umístěny v rámci jednoho velkého parku. Zeleň je zde proto významným tématem. Největší část zaujímá trávník, který není obyvateli příliš využíván k pobytu ve volném čase. Část zdejších obyvatel si zabydlela území ozdobnými záhony a skalkami, o které se sami starají.

V současné době roste na území zhruba 40 stromů, přibližně polovinu tvoří stromořadí z javorů doplněné o několik jasanů. Zhruba třetinu výsadby pak tvoří jehličnany (smrk a borovice). Za nevhodně vysoké a stínící jsou obyvateli považovány stromy před terasovým domem. Nejmladší výsadba z posledních let je tvořena habry, šácholany a okrasnými jabloněmi. V území se také nachází jedna stará jabloň. V celé ploše je velmi malé množství keřů převážně v severní části území. O údržbu stromů se stará město.

Obyvatelé považují údržbu zeleně a dřevin ve svém okolí za nedostatečnou, někteří by se rádi podíleli na její údržbě, jiní tak činí již nyní drobnými zásahy – vlastní záhonky či hrabání listí v okolí svých bytových domů. V srdci území se nachází udržovaná zahrada Vackovy vily, která je zdejším obyvatelům přístupná jen z části (u lékařské ordinace).

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

Veřejná prostranství na sídlišti jsou tvořena veškerým prostorem kolem bytových domů a také kolem školy. Neexistuje zde žádný čistě soukromý prostor (s výjimkou zahrady Vackovy vily). Jsou koncipována jako parkové plochy mezi domy, převážnou část tvoří travnaté porosty. Chybí zde jakýkoliv hlavní prostor (nebo několik menších), ke kterému by se obyvatelé mohli vztáhnout a kde by se mohli setkávat. Skrze zelené plochy prochází silnice i čistě pěší cesty. Ve veřejném prostoru chybí základní mobiliář, cesty jsou málo osvícené, chybí lavičky a koše. Malé dětské hřiště na východní straně od vily má nedostačující kapacitu.

V okolí bytových domů jsou veřejné prostory před domy využívány především pro parkování a posezení na lavičkách, za domy vznikají (především u nejvýchoději položených bytových domů a u terasového domu) polosoukromé prostory s venkovním posezením pro obyvatele bytového domu.

VLASTNICKÁ STRUKTURA

DOPRAVA

Přístup pro motorová vozidla je do území z ulic Hradisková a Slezská. Z ulice Hradisková lze obsloužit domy ve spodní části sídliště, Vackovu vilu, základní školu a stadion. Ze Slezské ulice je přístup k základní škole, Vackově vile, do horní části sídliště a k rodinným domům nad ním. Silnice U Stadionu v části podél zahrady vily obsluhující dva bytové domy a tvořící jak pěší, tak dopravní propojku pro horní a spodní část sídliště, je úzká a ve velkém sklonu. Neumožňuje bezpečný pohyb chodcům, kteří ji i přesto hojně využívají, jak napovídají pomocné prvky zábradlí sloužící ke snazšímu zdolání svahu.

Přístup k bytovým domům je z každé sběrné komunikace po vlastní krátké obslužné komunikaci jejíž součástí je i parkování u bytových domů a u některých také garáže v přízemí domů. Právě parkování je v celém území problematické. Parkovacích míst je nedostatek u všech domů, zaparkovaná auta mimo jiné blokují přístup složek IZS k bytovým domům. Dalším problémem je dopravní obslužnost základní školy v ulici Jamenská, kudy rodiče přiváží své děti, blokují provoz zastavováním v silnici a otáčejí se na provizorním kruhovém objezdu nad školou. Parkování u školy postrádá jednotnou koncepci. U stadionu v době odehrávajícího se zápasu také vzniká problém s parkováním, současné parkoviště s kapacitou cca 25 automobilů na druhé straně od vstupu nestačí.

Sklon terénu v území příliš nenabádá k volbě cyklodopravy, pěší dostupnost je ale na dobré úrovni. V okolí se nachází autobusové zastávky Zdravotní středisko, U dubu a U vodáren, které město spojují s blízkými okolními městy a využívají je mimojiné studenti základní školy.

ARCHITEKTURA

V řešeném prostoru se nachází dvě architektonicky významné stavby. První z nich je budovy základní školy, jejímž autorem je pan architekt Kopečný z Chrudimi. Škola je reprezentantem moderní architektury 2. poloviny 20. století. Byla navržena jako budova se dvěma pavilony (výukový a tělovýchovný), se souhlasem architekta byl později přistaven také pavilon třetí (hospodářský).  Fasáda základní školy je obložena keramickými glazovanými pásky v kombinaci s břízolitovou omítkou. Prvek glazovaných pásků se prolíná celým sídlištěm. Fasáda sportovní haly situovaná do údolí je celoprosklená.

Druhá významná stavba v území je Vackova vila. Ta pochází z 1. poloviny 20. století od významného českého secesního architekta Osvalda Polívky a je volně inspirována příměstskými vilami Toskánska. Jedná se o patrovou stavbu palácového pojetí s vyhlídkovou hodinovou věží, balkony, schodišťovými nástupy a symetrickým exteriérovým pojetím. Stavba je umístěna v rozlehlé zahradě navržené dalším z významných architektů – krajinářem Františkem Thomayerem. Jeho koncept úprav je i přes plošné zmenšení zahrady vlivem výstavby bytových domů v reliéfu terénu i druhové skladbě stále patrný. Zahrada je krajinným středem modernistického sídliště, zahradní upravená částí přechází v rozvolněné parkové plochy sídliště.

První bytové domy byly v okolí rozlehlých zahrad patřících k Vackově vile vybudovány v místě pod současnou základní školou. Další bytové domy pro pracovníky podniku Tesla (odtud současný název Teslov) vznikaly postupně od 60. do 90. let minulého století. Všechny zde vystavěné domy jsou zděné s různým počtem bytových jednotek, často stavěné za účasti budoucích obyvatel. Mezi architektonicky výjimečné stavby patří i terasový dům nad stadionem. Rozmanité pojetí bytových domů spolu se střední podlažností vnáší do sídliště lidský rozměr. Při budoucí renovaci bytových domů je potřeba pracovat s vizuálním rozměrem fasád, aby nedošlo k vizuálnímu znehodnocení současné jednotné podoby.

ZÁMĚRY V ÚZEMÍ

V území je záměr na výstavbu rodinných domů na louce nad sídlištěm v lokalitě U Lipek. Je zde nově navrženo 32 rodinných domů, dvě dopravní komunikace a veřejné prostranství v blízkosti sídliště a jedna pěší propojka směrem k terasovému domu. Projekt je v souladu s územní rezervou v územním plánu, do území nepřinese nepřiměřenou zátěž v podobě nových obyvatel a snaží se zachovat prostupnost územím dále do krajiny.

Dalším záměrem je kruhový objezd u základní školy při křížení ulic Jamenská a Nad Školou. V současné době se zde již nachází provizorní kruhový objezd, sloužící ke zklidnění dopravy v okolí školy a k otáčení vozidel rodičů přivážejících děti k základní škole. Projekt počítá s vybudováním trvalého kruhového objezdu a vyznačení K+R v ulici Jamenská před školou. Této problematice je v rámci studie sídliště potřeba věnovat zvýšenou pozornost a nabídnout možnou alternativu řešení.

Všeobecným záměrem v území je řešení a úprava parkovacích stání před některými bytovými domy. Parkovacích míst je v sídlišti obecně nedostatek. Několik projektů již bylo zpracováno. Součástí studie by mělo být jednotné řešení pro všechny bytové domy, aby byla otázka parkování vyřešena v rozsahu potřebném pro celé sídliště a aby bylo zabráněno vizuálnímu roztříštění.

SITUACE STÁVAJÍCÍHO STAVU

KOORDINAČNÍ SITUACE

KONCEPČNÍ A STRATEGICKÁ ČÁST

Koncepční část slouží jako hlavní kostra návrhu revitalizace sídliště. Koncepce má několik rovin, které se pokusíme vysvětlit a zobrazit po tématech v rámci textu a tematických skic/schémat. Jedna se o principy a strategie práce s prostorem sídliště, jeho hodnotami a slabými stránkami.

Sídliště nevnímáme jako vyčleněné území, ale pracujeme s návaznosti na celý organismus města a krajinu, snažíme se vzít v úvahu co nejvíce souvislostí. Koncepční principy vysvětlené po tématech jsou potom aplikovány v rámci návrhu konkrétních veřejných prostranství. Návrhy jsou vždy koncepční a vyjadřují hlavní myšlenky v tvorbě prostoru a charakteru prostředí, není tedy možné v tomto měřítku z nich vyčíst konkrétní drobné prvky, mobiliář ani jeho podobu. 

situace s jednotlivými tématy

01. SÍDLIŠTĚ JAKO VELKÝ PARK

Sídliště jsou fenoménem, se kterým v dnešní době hodně pracujeme, pracujeme na jejich nápravě v rámci možností, napravujeme urbanismus, veřejná prostranství, vzhled fasád. Mnohé je modernistické zástavbě vyčítáno, je ale potřeba se na to podívat i z té druhé strany. Koncepce modernistických sídlišť je založena mimo jiné na principu bydlení v zeleni. Pokud je něco, co obyvatelé sídlišť chválí nejčastěji, je to především dostatek zeleně, obklopení domů trávníky, stromy a keři. Ačkoliv i to nám dnes již čím dál více vytlačuje automobilová doprava a parkování.

Rozhodli jsme se návrh revitalizace sídliště postavit na jeho silné stránce a tou je právě bydlení v zeleni. Zde v Jablonném nad Orlicí nám napomáhá ještě blízkost otevřené krajiny a postavení v zajímavém členitém terénu, nachází se zde také hodnotná vzrostlá zeleň a středu území (ačkoliv mimo naši řešeno oblast) dominuje zahrada Vackovy vily se vzrostlými stromy tvořící pro mnoho prostor uklidňující zelené pozadí.

Sídliště pojímáme jako jeden velký park. Obyvatele, kteří zde bydlí by měli mít pocit, jakoby bydleli uprostřed parku, který částečně vychází z přirozené místní krajiny a částečně je vlastně takovým městským parkem, kterým procházejí i lidé bydlící poblíž. Park se vyznačuje velkým množstvím zeleně a rozličných zelených ploch, herních prvků, hřišť, laviček, altánů, vodních prvků, míst k setkávání, ale i volných zelených ploch . Zeleň je převážně komponovaná a pomáhá dotvářet jednotlivé prostory. Celé území je odolnější přehřívání, zelenější,  příjemnější a v létě vždy najdete stín a místo k posezení.  

inspirace - dětské hřiště pro menší děti

inspirace - grilovací místo

inspirace - grilovací místo

inspirace - cesta v parku s mobiliářem

inspirace - dětské hřiště pro větší děti

inspirace - aktivity

02. ŠKOLA JAKO TĚŽIŠTĚ A NOVÉ CENTRUM

Školu a veřejné prostory kolem ní vnímáme jako přirozené srdce území, to, kde je nejvíc živo. Přirozeně je zde velký “tok” lidí, děti do školy, děti ze školy, děti během venkovní výuky, děti po škole, rodiče do školy, rodiče ze školy, učitelé, lidé procházející kolem školy, lidé odebírající obědy ze školní jídelny, navštěvující sportovní halu, workoutové hřiště, sportovní hřiště. Proto tyto prostory vnímáme jakou nedílnou součást veřejných prostranství celého sídliště sloužící všem lidem, samozřejmě s důrazem na využití pro školu. Tato veřejná prostranství chceme zařadit k ostatním, přístup do školy udělat příjemnější, prostory využitelnější.

Když se podíváme na páteřní pěší trasy územím, vzniká nám zde ještě jedno přirozené těžiště – takový protipól rušné škole a to je volný prostor na druhé straně zahrady, kde se aktuálně nachází několik prvků dětského hřiště a plocha se vzrostlými stromy. Je to prostor, kde se potkávají cesty z mnoha směrů a také jediný větší volný prostor využitelný na veřejné prostranství pro všechny. Když si spojíme tyto dvě centra a okolní důležité pěší propojky, vzniká nám rozšířené centrum, kam navrhujeme umístit hlavní vybavenost území ve formě prvků pro děti i dospělé, posezení, aktivity, přístřešky atd. Mělo by být poznat, že zde jste ve středu sídliště.

těžiště území

propojení obou těžišť

03. HIERARCHIE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A PODPORA KOMUNITY

hierarchie veřejných prostranství

Typickým atributem sídliště je určitá jednotvárnost, ačkoliv jsou domy reálně v mnoha ohledech odlišné, působí jednotvárně a podobně, stejně jako veřejná prostranství kolem nich, jež jsou pozůstatkem navrhování veřejných prostor z dob minulých, kromě zahrady vily se také stále opakuje stejná koncepce vzrostlé zeleně – stromů a keřů. Vnímáme jako důležité jak z hlediska orientace, pocitu bezpečí, tak z mnoha hledisek sociálních a společenských, dát různým úrovním prostorů dle formy soukromí, různou podobu.

Prostory vnímáme jako:
1. hlavní veřejná prostranství s vybavením pro všechny obyvatele sídliště nebo i města,
2. sekundární veřejná prostranství využívaná všemi obyvateli, ale primárně lokálního charakteru – cesty ke škole, větší prostranství mezi domy (využití pouze obyvateli několika domů, příležitostně i jinými)
3. polosoukromé prostory, které má každý bytový dům “pro sebe” a může si tam vytvořit klidnější soukromější a bezpečnější prostory pro sousedské soužití (toto téma je více rozpracováno v bodě 19).  Toto členění ploch je stěžejní především pro volbu umístění typů mobiliáře, ale i práci s prostorem, kde v hlavních veřejných prostorech je potřeba se lidem otevřít, kdežto například v polosoukromých prostorech u bytových domů si chceme vytvořit kryté zákoutí, odclonění

rozvíjení komunity, setkávání

Sídliště je víc než jen součet jejich obyvatel. Sídliště je komunita, přátelství a vztahy, které mohou trvat desetiletí. Navrhovanými vklady do území chceme vytvořit taková místa a prostředí, která pomohou lidem se lépe navzájem poznat. Takovými místy a prvky mohou být například komunitní zahrady, altány, ohniště, multifunkční sedací prvky apod.

 

hirearchie veřejných prostranství

veřejná prostranství s potenciálem rozvoje

04. PROPOJENÍ SÍDLIŠTĚ S OKOLÍM

Ačkoliv je sídliště od zbytku území částečně vymezeno silnicí a svým charakterem, vč. terénu, je určitě důležité si uvědomit jeho zapojení do organismu města. Rádi bychom více podpořili pěší průchody z území do všech směrů a naopak tak, aby působily přirozeně a sídliště tak do sebe lépe integrovaly. Nechceme vytvořit vlastní oddělený svět.

Takové propojení může být jak reálné fyzické zlepšení průchodnosti pro chodce – například doplnění chodníku, přechodu, přizpůsobení cesty, tak optické jako například pokračování stromořadí.

napojení na okolí

příklady posílení vazeb na okolí

05. DOPRAVA

Automobilovou dopravu vnímáme jako nezbytnou součást území, nesmí se ale upřednostnit vůči bezpečnosti, pohodlnosti a přístupnosti pěších a kvalitě pobytu ve veřejných prostranstvích.

Navrhujeme, aby byla dopravní obslužnost omezena na nezbytnou míru, tzn. aby vždy bylo možné dojet ke každému domu, každému parkovacímu stání a každému zásobování. Eliminovat by se naopak měla zbytná propojení v území, kde jinak může být klidné veřejné prostranství pro pobyt lidí, hry dětí a kde se nemusíme obávat, že nás něco přejede. 

Koncepce návrhu upravuje dopravní režim primárně  ve dvou místech:

Prvním je propojka mezi cestami v kopci v ulici U Stadionu mezi severní půlkou zahrady Vackovy vily a volnou plochou na jihovýchodě – zde navrujeme vyřazení automobilové dopravy – tzn. vznikne zde prostor výlučně pro pěší a cyklisty, případné zásobování nebo průjezd hasičů/sanitky. Díky tomu také dosáhneme maximálního prostorového potenciálu (rozšíření) tohoto veřejného prostranství. Mimo jiné vnímáme současnou cestu jako velmi nebezpečnou, prudkou a úzkou pro průjezd auty.

Druhým místem, kde navrhujeme zklidnění dopravy – obytnou zónu určenou pouze pro rezidenty a pěší a opět přístup zásahových vozidel je ulice Teslov v místech, kde cesta vede již pouze ke čtyřem bytovým domům a škole. Nepovažujeme za vhodné, aby na této cestě, kde je frekventovaný pohyb dětí zabíraly ještě prostor a provoz auta jiná než rezidentů. Pro rodiče vezoucí děti do školy jsme připravili náhradní příležitosti, kde mohou buď zastavit a dítě vyložit nebo zaparkovat a dítě do školy doprovodit. Jedná se o nová stání v ulici U Stadionu těsně před začátkem obytné zóny včetně obratiště, nová parkovací stání u jídelny školy a K+R stání v ulici Jamenská.

Drobnější úpravy dopravního provozu v podobě dílčích zpomalovacích opatření by dále mohly být aplikovány i v dalších ulicích na sídlišti, např. pod terasovým domem (U Stadionu), v ulici U Lipek a souběžnou ulicí vedoucí ke 3 bytovým domům (U  Stadionu). Zde nevidíme důvod, proč by auta měla jezdit rychleji než např. 30 km/h.

pěší (červená) a motorová (modrá) doprava

pěší propojení

DOPRAVA V KLIDU

V rámci provedeného projektu jsme zpracovali pasport stávajících kapacit parkovacích stání. V rámci kapacit počítáme jak s garážemi, tak s parkováním ve veřejném prostoru. Dále jsme si určili požadovaný počet parkovacích stání v území na základě celkového počtu bytů, kdy k jednomu bytu přísluší jedno parkovací stání na území sídliště.

V současnosti připadá na 387 bytových jednotek 440 parkovacích stání. Počet stání je pouze přibližný – mnohdy auta parkují špatně, blokují rozhledové poměry na křižovatkách či přístup jednotek IZS k jednotlivým vstupům. Celkový počet stání by tedy byl po dodržení normových požadavků menší.

Dle zvolené metodiky sice počty parkovacích stání vyhovují, ale problematické je jejich rozvržení v rámci území (nejvíce stání je u BD typu F) a dále pozice vzhledem k BD (BD typu A – Teslov a typu C – ulice U Stadionu). Z toho následně vyplývá náš přístup k návrhu nových nebo přesunu stávajících kapacit. Při úpravě veřejného prostoru je nutné komunikovat důležitost využití garáží a také zvednout možnost parkování obyvatel BD s nedostatečnou kapacitou před jinými BD. Při návrhu nových parkovacích stání jsme uplatňovali princip oddělení prostoru parkujících aut a nejbližšího předprostoru bytového domu, tak aby byly pokud možno zajištěny potřebné kapacity. Výstavba nových parkovacích stání znamená určité investiční náklady, ty budou zvýšeny o náklady na terénní práce vzhledem umístění sídliště ve svahu. Přesto věříme, že se jedná důležitou změnu, která pomůže celému řešenému území.

Konkrétní návrhy v území:

  • nové parkování pro domy typu A (Teslov) – stavba nový kolmých parkovacích stání s kapacitou 8 stání každé.
  • nové parkování pro domy typu C – stavba dvou nových parkovišť s kapacitou 32 stání
  • nové parkování pro dům B1 – šikmá stání před domem s kapacitou 19 stání.

Další konkrétní parkovací plochy budou řešeny v navazující fázi studie.

kolmé parkování ve svahu - ulice Teslov

nové parkoviště - ulice U Stadionu

nová šikmá stání ve svahu - ulice Nad Školou

CYKLODOPRAVA

Využití jízdního kola jakožto dopravního prostředku je do velké míry určeno svažitým charakterem území sídliště. Následující návrhy jsou tedy menšího rozsahu, týkají se především doplnění chybějícího mobiliáře (stojany na kola) a využití nově zklidněných ulic pro nemotorovou dopravu.

Navrhujeme:

  • využít nově zklidněnou ulici U Stadionu – z cyklotrasy 4069 >> U Lipek, Nad Školou – napojení na cyklotrasu 4074
  • cyklo přístup pro žáky do školy do školy – zklidnění ulice Teslov >> umožnění přístupu spojkou z ulice Hradisková
  • umístění dostatečného počtu stojanů u ZŠ a u nového KC Kotelna

 

06. ZELEŇ

Zeleň, ať už vzrostlá nebo nízká je pro řešené území velmi důležitá a tvoří  jeho charakter. Současné osázení sídliště je místy vhodnými druhy a místy typickými skupinami nepůvodních druhů, především se jedná o skupiny borovic a smrků, které už svým stářím a vzrůstem často také stíní a vyvrací chodníky, narušují přirozený charakter zeleně v území.

Při návrhu úprav zeleně vycházíme z místního typu krajiny a lokálně přirozených druhů. Krajinu tak chceme protáhnout sídlištěm a zamýšlený park by zde působil velmi přirozeně.

Pro toto území jsou typické především květnaté bučiny a vhodné druhy stromů jsou především  buk lesní (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších listnáčů, např. javor mléč (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub zimní (Quercus petraea s. lat.), lípa srdčitá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos) a jilm drsný (Ulmus glabra), ve vyšších nadmořských výškách také jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies).

Zeleň navrhujeme tak, aby svojí kompozicí pomáhala tvarovat takové prostory, které zde chceme vytvořit. Například tam, kde chceme posílit důležitou pěší cestu navrhujeme alej, v místě, které vnímáme jako důležité navrhujeme orientační solitérní strom apod. Sečení trávy navrhujeme v upraveném režimu – méně pravidelný režim sečení v místech, kde chceme nechat vykvést luční květiny a traviny, pravidelnou krátkou seč potom v prostorech více pobytových, kde si chceme například rozložit na trávu deku nebo si zde kopat s míčem. Podrobnějšímu rozdělení takových ploch se budeme věnovat v následující fázi projektu.

 

Legenda k typům zeleně:

  1. květinová stráň
  2. dubová alej
  3. zpevněná plocha s jedním solitérním stromem (stávající)
  4. stávající zeleň, střídání seče, doplnění menších stromů
  5. javorová alej jednořadá
  6. volná zatravněná sečená plocha
  7. sad a školní zahrada
  8. rozšíření zeleně ze soukromého parku – hustá zeleň vysoká
  9. sady ovocné mezi domy
  10. volná parková plocha s jedním solitérním stromem
  11. park – skupiny stávajících stromů 
  12. alej
  13. květinová stráň s vymezenými sečenými místy
  14. lipová alej
  15. skupiny stromů
  16. stávající zeleň, doplnění o vazbu do krajiny – louky
  17. stávající hustá zeleň
  18. prokácení a nová výsadba listnatých stromů
  19. volné prostranství – sečený trávník
  20. zatravněné parkoviště s pravidelným rozmístěním nových stromů
  21. květinová stráň
  22. stávající zeleň, střídání seče, doplnění menších stromů

 

řešení zeleně

inspirace - alej

inspirace - solitér

inspirace - podhorská louka

07. OBRAZ MÍSTA

Je běžné, že si na několika různých místech na sídlišti připadáte stejně – prostory i domy, ulice vypadají podobně. V rámci urbanismu a architektury se ale snažíme místům vtisknout spíše unikátní charakter, genius loci. Proto navrhujeme pro každý prostor zvlášť specifický charakter, prvky. To pomůže nejen orientaci lidí, kteří nejsou místní, ale také to zamezí všednosti prostorů a jejich opakování. Každý prostor by měl být jedinečný. Pro lepší představu jsme dali prostorům i pracovní jména. V rámci významných prostorů také vždy navrhujeme nějaký dominantní prvek, který bude sloužit jako identifikační a specifický bod. Může to být brána do školy, socha, altán, solitérní strom. Tyto prvky umisťujeme na místa, která jsou vidět z více míst různými průhledy.

Materiálové zvýraznění důležitých prvků veřejného prostoru

Současně s rozlišností si ale uvědomujeme také potřebu jednotného designu prvků v rámci území a proto navrhujeme, aby jednotlivé prvky byly odlišné, ale zároveň měli stejné atributy – například materiál. Použitím stejného materiálu (odstín plochy v barvě atd.) je ze samostatných prvků vytvořená funkční síť.

Pro bližší orientaci – například mezi jednotlivými vstupy se dá pracovat již na úrovni architektonického návrhu fasády a vstupů, které se můžou od sebe lišit a tím vynikat. Doporučení k fasádám jsou řešeny v dalším bodě, konkrétní možnosti ztvárnění vstupů je potom možné rozpracovat v další fázi projektu.

identifikační body území

inspirace - občerstvení

inspirace - výrazný solitérní stromu dominuje prostoru

inspirace - forma vložených prvků

inspirace - forma vložených prvků

inspirace - forma vložených prvků

inspirace - forma vložených prvků

08. DOPORUČENÍ K PRÁCI S FASÁDAMI


Pro zachování příznivého dojmu ze sídliště jeho vhodné, aby domy spolu působily jako jeden celek. Níže jsme sestavili několik základních doporučení:


Je důležité na budovách bytových domů zachovat a respektovat motiv obkladů cihelnými pásky. Tento motiv propojuje sídliště s areálem základní školy a pomáhá vytvářet kvalitní charakter celého prostoru.

V barevnosti fasád doporučujeme držet se tlumených tónů – např. světle šedá, bílá, světle hnědá a vyvarovat se použití křiklavých jasných barev.

Identitu jednotlivých BD je možné podpořit zvýrazněním jejich vstupů. Lze uvažovat např. nad přidáním stříšek ke vstupům nebo použitím pastelových odstínů na fasádě kolem barvy.

Vytipované fasády je možné osadit popínavou zelení. 

inspirace - zachování rázu výrazných konstrukcí balkónů

inspirace - popnutá fasáda

rozšíření motivu cihelného pásku - zvýraznění vstupu

09. ÚSPORA ENERGIÍ

Ploché střechy bytových domů mohou být využity jako lokální fotovoltaická elektrárna. V současné turbulentní době by stabilní a nezávislý zdroj elektrické energie určitě zlepšil kvalitu života obyvatel sídliště.  

Celková hrubá plocha střech činí 11 580 m², z toho 10 700 m² ploché střechy a 880 m² šikmé střechy (Teslov). Návratnost investice je přibližně 10 let, garantovaná životnost FV panelů je 25 let.  FV panely by se mohly umístit i na střechu základní školy – hrubá plocha cca 3 000 m². Na stávajících i navrhovaných parkovacích plochách je možné umístit nabijecí stanice pro elektromobily. 

Pokud by byl ze strany družstva zájem, doporučujeme se obrátit na Unii komunitní energetiky https://www.uken.cz/ nebo na Asociaci komunitní energetiky https://akecr.cz/. Instalaci FV panelů provádí dále například společnost Domy sobě https://www.domysobe.cz/

Dalším důležitým nástrojem ke snížení nákladů na vytápění je fasádní zateplení. V současnosti je na sídlišti zatepleno pár domů, bohužel zkušenosti s realizací nejsou pozitivní. To by ale nemělo do budoucna zabránit citlivé renovaci fasád BD. 

 

10. PRÁCE S DEŠŤOVOU VODOU

V současnosti je dešťová voda ze střech BD odváděna do jednotné kanalizace pomocí svodů v jednotlivých domech.

Srážková dešťová voda by byla nově svedena do akumulačních nádrží a do vsakovacích průlehů. Sbíraná voda by sloužila pro zálivku nové a stávající výsadby a své uplatnění by našla i nově navrhovaných vodních prvcích.
To povede mimojiné k zlepšení lokálního mikroklimatu (např. ochlazování lokality v letních měsících), zvýšení biodiverzity v území a celkové úspoře vody. V České republice byl tento způsob řešení práce s dešťovou vodou na sídlišti realizován například v brněnské městské části Nový Lískovec, vznikl tak nový park Pod Plachtami – více informací zde: https://doparku.cz/projekt/park-pod-plachtami/ 

V delším časovém horizontu je možné i využití srážkové vody pro splachování toalet, toto řešení je ale podmíněno rekonstrukcí jednotlivých BD.

Konkrétní řešení práce s dešťovou vodou je v navazující projektové dokumentaci nutné rozvíjet ve spolupráci s odborníkem na modrozelenou infrastrukturu.

práce s dešťovou vodou

inspirace - raingarden

inspirace - průleh

inspirace - průleh

11. ODSTRANĚNÍ NEFUNKČNÍCH PRVKŮ

Ve skicách označujeme prvky veřejného prostranství, které nepovažujeme za vhodné pro další rozvoj těchto ploch. Jedná se například o starší klepače a věšáky v místech, kde nejsou tak dobře využitelné a které považujeme za hlavní veřejná prostranství. Jejich hodnotu naopak vidíme v rámci soukromějších zahrádek přímo u bytových domů. Dále se jedná o zeleň, která je často přerostlá, na nevhodném místě, nepůvodní, stínící apod.. Jedná se také o místa a fasády, které svým zanedbáním/vizuálem kazí dojem z veřejného prostoru a také například doplnění lepšího pěšího propojení – schodiště k terasovému bytovému domu.

úprava parkování a zeleně

výměna svodidel za jiný prvek

odstranění stávajícího mobiliáře

úprava fasády obchodu

nové schodiště u terasového domu

úprava mobiliáře

úprava předprostoru BD

úprava stávající zeleně

vyčištění průhledu na dominantu vily

odstranění stávajícího mobiliáře

12. PROSTRANSTVÍ KOLEM ŠKOLY

Prostor kolem základní školy vnímáme jako jedno z hlavních lokálních center. Prochází tudy několik pěších cest, zároveň místo v době školního roku oživují děti. Na křižovatce cest navrhujeme vytvořit veřejné prostranství s altánem, který by se mohl stát “srdcem” lokality. Veřejné prostranství propojuje cestu ke škole ulicí Teslov a travnaté prostranství mezi základní školou a zahradou vily pomocí schodiště a vykácení keřů. Místo se stává přehlednějším. Nový altán by měl fungovat jako místo k setkávání nejen pro děti ze školy, ale i pro obyvatele sídliště. Vysoký objekt by obsahoval knihobudku, místa k posezení jak na schodech, tak na lavicích či jiných dřevěných stupních. Altán by umožňoval konání menších akcí a výstav, zároveň může sloužit jako venkovní učebna pro základní školu. Schodiště doplňujeme také rampou. Prostor mezi základní školou a zahradou vily ponecháváme volný travnatý, v čemž spatřujeme výhodu pro multifunkční využití. Zároveň je tato rovna volná plocha na sídliště unikátní vzhledem k ostatním svažitým prostorům

Hlavní vstupy ke škole nejsou nyní příliš zřetelné. Navrhujeme vytvořit dvě přehledná nádvoří sjednocením zpevněné plochy. Na nádvořích navrhujeme ponechat stávající nebo vysadit nový solitérní listnatý strom, doplnit prvky k posezení  a stojany na kola. Na hlavním školním nádvoří navrhujeme ponechat zídku s vegetací, která je součástí původního návrhu budovy školy. Při příchodu ke škole ulicí Teslov není pro neznalého jasné, zda přichází správně ke vstupu do školy, proto navrhujeme doplnit nový nápis ZÁKLADNÍ ŠKOLA  formou vstupní brány.

Stávající síť pěších cest doplňujeme o nové cesty a to zejména přes travnatou plochu východně od školy dvěmi přímými pěšími zkratkami. Navrhujeme také vytvořit propojení mezi malým školním nádvořím a volnou travnatou plochou pomocí nového schodiště.
Do veřejného prostoru přidáváme místa k sezení. Mimo lavičky umožňují posezení i schody ve svahu. U hlavního školního nádvoří zanecháváme také herní prvky – stolní tenis a cvičební prvky. Zároveň zde navrhujeme vytvoření platformy se sedacími stupni, která může mít mobilní stínění a může sloužit jako venkovní učebna. Schody ve svahu také mohou sloužit jako pozorovací místo hry na hřišti, kam navrhujeme upravit vstup tak, aby byl přímý a přehledný. Malý školní dvůr by byl také doplněn posezením se stolem pro zaměstnance. Kromě herních prvků navrhujeme pro děti ze školy rozšířit i užitkovou školní zahradu o malý sad ovocných stromů.

Kolem budovy školy se nachází několik vzrostlých listnatých stromů, které navrhujeme zanechat. Ke kácení však doporučujeme několik přerostlých jehličnanů, které zde vytváří stinná místa i v zimě. Hlavní přístupovou cestu ke škole od ulice Teslov navrhujeme doplnit stromořadím. Na severním svahu navrhujeme výsadbu květinových záhonů, které nahradí stávající jehličnany. U vstupu od Slezské ulice navrhujeme výsadbu aleje.

Při ulici Jamenská navrhujeme nová krátkodobá parkovací stání K+R. Nové lokální centrum by mělo zůstat pouze pro pěší tak, aby děti přicházely ke škole pěšky či na kole.

prostranství kolem školy

inspirace - předprostor ZŠ

inspirace - školní dvůr s nápisem

inspirace - pobytové schody

inspirace - venkovní učebna a knihovna

inspirace - multifunkční altán - místo k setkání

inspirace - venkovní akce

13. ŠKOLNÍ ULICE

Prostor ulice Teslov se aktuálně nachází ve stavu kolize pěších a aut s prioritou automobilové dopravy, pruh, který by mohl sloužit pěším je využíván pro parkování a pro klidnou a bezpečnou cestu dětí do školy už zde nezbývá prostor.

Navrhujeme využít potenciálu většího prostoru v ulici U Stadionu (směrem ke stadionu) a umístit sem nová stání a obratiště, aby rodiče vozící děti do školy nemuseli zajíždět ulicí Teslov až nahoru. Ulice Teslov by se tak mohla stát obytnou zónou, kde prioritu mají chodci a v malé rychlosti se zde mohou pohybovat auta rezidentů nebo projet vozidlo záchranné alužby, zásobování apod.

Díky navrženému parkování u bytových domů, které je umístěno ve svahu, můžeme rozšířit úroveň uličního profilu o dalších několik metrů. Tak vznikne velkorysá a bezpečná ulice s novým stromořadím, kudy mohou děti do školy bezpečně dojít, stejně bezpečně se zde můžou cítit i ostatní procházející obyvatelé. Po cestě bude několik příležitostí k zastavení, odpočinku, posezení, včetně prostoru s výhledem na dominantu Vackovy vily. Navrhujeme také úpravu povrchu cesty dlážděním, aby se podpořila priorita chodců a přirozené zpomalení dopravy.

Skica zobrazuje koncept řešení prostoru, podrobnější dopravní řešení a podobu obratišť budeme navrhovat v následující fázi projektu s dopravním inženýrem.

školní ulice

14. ZAHRADA POZNÁNÍ

Zahrada poznání vychází z historických podkladů, kdy vymezujeme prostor, kam kdysi ještě sahala zahrada Thomayerovy vily. Opticky se sem snažíme zahradu protáhnout tím, že použijeme obdobnou vzrostlou a hustě vysázenou zeleň.

V meziprostorech navrhujeme sedací prvky, ale především prvky naučné – s informacemi o historii Vackovy vily a jejím architektovi Osvaldu Polívkovi, ale také o historické komponované zahradě navržené Františkem Thomayerem a o životě zahradního architekta.

S tímto prostorem sousedí také jídelna školy, kam navrhujeme rozšířit parkovací stání tak, aby se  sem vešla stání kolmá, která jsou zapotřebí pro parkování zaměstnanců školy a krátkodobého zastavení rodičů doprovázející děti do školy/ze školy. Čtyři místa budou vyhrazená pro rezidenty, kteří budou moci stání využívat také od večerních do ranních hodin – mimo provoz školy.

zahrada poznání

inspirace - sezení na lehátkách

inspirace - model vily se zahradou

inspirace - naučné panely

15. CENTRUM SÍDLIŠTĚ

Jako centrum obytné části sídliště vnímáme park u ulice U Stadionu. Navrhujeme místo upravit tak, aby vznikl živý a příjemný střed lokality.

Hlavní bod dění umísťujeme do dolní části prostoru, kam se sbíhají cesty, ale také svažitý terén. V blízkosti stávající trafostanice navrhujeme umístit malé občerstvení, kavárnu či zmrzlinu. Může se jednat o stálý nebo mobilní stánek. Stánek zakryje objekt trafostanice. V objektu doporučujeme umístit také veřejné záchody. U stánku navrhujeme malou zpevněnou plochu s posezením, která na druhé straně od cesty navazuje na dřevěná mola u nově navržené menší vodní plochy.

Aby byl park živý, navrhujeme zde množství různorodých míst k posezení – stolečky u kavárny, lavičky u cesty, lavice, lehátka a malá pódia ve svahu a také altán. Altán je umístěn naopak v horní části území jako bod lákající k pobytu při cestě zeshora. V parku navrhujeme také dvě dětská hřiště pro různé věkové kategorie. Hřiště pro malé děti by mělo být umístěné v blízkosti občerstvení v dohledové vzdálenosti rodičů. Hřiště pro větší děti navrhujeme umístit na rovné ploše při cestě k nově navrženému komunitnímu centru. V klidnější části parku v dostatečné vzdálenosti od bytových domů navrhujeme umístit veřejné ohniště nebo společné místo ke grilování. Svah ve východní části území ponecháváme volný k zimnímu sáňkování.

V parku se již nyní nachází velké množství hodnotných vzrostlých stromů, které navrhujeme ponechat. Dolní část území uzavíráme návrhem nové výsadby stromořadí, které vytvoří hranu prostoru a odcloní park od parkovišť bytových domů. Vodní prvek má místo také oživit. Bude dotován zejména dešťovou vodou, proto množství vody v potůčku bude proměnlivé.

Stávající dobře trasovanou síť pěších cest doplňujeme nově navrženou propojkou přes hřiště ke komunitnímu centru. Kolem hlavní svažité pěší cestu U Stadionu navrhujeme umístit několik laviček. Dále navrhujeme novou pěší propojku k bytovým domům v ulici U Lipek.

centrum sídliště

inspirace - altán

inspirace - pobytové platformy ve svahu k posezení

inspirace - terasy ve svahu

inspirace - lehátka v parku

inspirace - hřiště pro větší děti

inspirace - vodní strouha

16. ZELENÁ ULICE U LIPEK

V ulici U Lipek navrhujeme především změnu uličního profilu pro lepší využití uličního prostranství. Kolem domů na západní straně ulice vytváříme prostor pouze pro pěší s posezením a oddělením zelení. K této straně ulice také přesouváme podélná parkovací stání, která se budou střídat se stromy tvořící jednu stranu aleje. Druhá řada aleje je navržena na druhé straně ulice, kde je také rozšířený chodník lemující drobná veřejná prostranství, která navrhujeme doplnit o prvky k sezení, dětské prvky, případně i altán. 

Celou lipovou alej navrhujeme protáhnout i přes silnici k obchodu, pro lepší pěší pohyb navrhujeme doplnění přechodů pro chodce.

zelená ulice

17. ULICE DO CENTRA

Ulice vedoucí ze sídliště kolem obchodu k parku a do centra je naštěstí již dnes pouze pro pěší. Její forma ale připomíná spíš cestu pro auta. Navrhujeme doplnění stromořadím, které z ulice udělá příjemnější prostor s jasnou preferencí pěších a cyklistů. Alej se také napojí na systém zeleně v sídlišti a také park, vznikne tak jakási zelená propojka. Odstupové vzdálenosti stromů od hranic pozemků budou potřeba projednat s majiteli sousedních pozemků. V sousedství této ulice navrhujeme také druhý retenční vodní prvek. Voda prostor příjemně ochladí a vytvoří další příležitost k zastavení nebo hře dětí.

ulice do centra

18. KOMUNITNÍ CENTRUM KOTELNA

Na sídlišti vzniká prostor, který bude sloužit všem jeho obyvatelům – mladým, rodinám s dětmi i seniorům. Z dnes již nefunkční kotelny vytváříme nové komunitní centrum (KC). To může fungovat jako malá kavárna, seniorský klub, klubovna pro volnočasové aktivity nebo dětské kroužky.

Vnitřní dispozice je rozdělena na hlavní místnost sálu a na zázemí. Navržené toalety budou sloužit v době provozu KC jako i jako veřejné wc. S ulicí U Stadionu a U Lipek je centrum propojené venkovní zpevněnou plochou, ta je ze severu zarámovaná dvěma novými stromy. Prostor před kotelnou navazuje na nový hlavní veřejný prostor (U Stadionu). Do ulice U Lipek – na západní stranu – se otevírám velkorysou plochou zasklení, zde je také hlavní vstup. Dopravní režim komunikace vedoucí při sousedním BD je upraven na jednosměrný, v travnatém pásu před komunikací je doplněno schodiště. 

Výraz upravené kotelny navazuje na nové drobné stavby ve veřejném prostoru sídliště využitím stejné kombinace materiálů (dřevo a tmavý kov). Díky tomu vystupuje jako budova s jasně definovaným společenským účelem, který je odlišný od plochy omítky, která je v kontextu sídliště spjatá s funkcí bydlení. 

komunitní centrum kotelna

inspirace - úprava fasády objektu kotelny

inspirace - možná podoba venkovního sezení

inspirace - jasné a světlé tóny v interiéru

19. PROSTORY PŘI BYTOVÝCH DOMECH

Jednotlivé bytové domy jsou umístěny v území jednotlivě, nejsou součástí blokové struktury. Do určité míry tak zaniká mezi uliční fasádou a částí domu, který se obrací do dvora. Vnímáme jako velmi důležité definovat vnější a vnitřní prostor v okolí domu a s tím spojené možné aktivity.

Vnější prostor zajišťuje hlavní vstup do domu, jsou zde umístěné schránky a zvonky. Předpokládá se zde pohyb (a v menší míře i pobyt) osob, které nejsou přímo obyvateli domu. Vnější prostor obsahuje oproti vnitřnímu prostoru více zpevněné plochy a méně mobiliáře.

V návrhu je každý dům oddělen od hlavní zpevněné plochy pruhem odlišného materiálu. V tomto pruhu můžou být umístěné lavičky nebo výsadba (keře, okrasné trávy atd.) Tím je dosaženo toho, že si dům do území lépe “sedne” a nevzniká tak stav, kdy stavba “vyrůstá” z asfaltu.

 

 

vnější prostor bytového domu


Vnitřní prostor představuje zázemí, jakýsi společný obývací pokoj vlastní všem obyvatelům BD. Předpokládané aktivity ve vnitřním prostoru zahrnují odpočinek, hru, aktivní trávení volného času nebo společné setkávání. Tomu odpovídá i větší rozmanitost i počet umisťovaného mobiliáře.

Vnitřní prostor je v rámci celku sídliště napojen na pěší trasy a zapadá tak do celkového charakteru obydleného parku. Materiál povrchu spojovací pěšiny je ale od povrchu pěších tras odlišen, tak aby byl podpořen polosoukromý charakter vnitřního prostoru. 

vnitřní prostor

Každý dům má ve své blízkosti umístěné základní prvky mobiliáře – lavičky, stůl se sezením a místem na grilování, herní prvek pro děti (pískoviště, skluzavka) a prostor pro zeleninový záhon nebo bylinkovou zahrádku. 

Významnější mobiliář (přístřešek, dětské hřiště atd.) je umístěn na společných veřejných prostranstvích.

příklad řešení prostor při BD 01

příklad řešení prostor při BD 02

20. ÚPRAVA OKOLÍ STADIONU

V souladu s principy uvedenými výše (jasné označení, podoba veřejných staveb na sídlišti) přistupujeme i ke stadionu – v rámci návrhu vnímáme ho vnímáme jako důležitý.

Navrhujeme úpravu předprostoru vstupu – zde vytváříme rozšířenou zpevněnou plochu navazující na pěší komunikace v území novým přechodem pro chodce. Vstup samotný je zvýrazněn novou “bránou”. 

Stávající objekt zázemí stadionu je výhledově určen k rekonstrukci, zde doporučujeme, aby výrazem odpovídal upraveným a novým stavbám pro veřejnost na sídlišti (KC Kotelna, venkovní knihovna u ZŠ).

inspirace - dřevo jako fasádní materiál

inspirace - brána jako sochařské dílo

TÝM

Ing. arch. Vojtěch Luxemburk

architekt

Ing. arch. Kristýna Pščolková

architektka

Ing. arch. Vratislav Ansorge

architekt

Ing. arch. Anita Prokešová

architektka

Studie regenerace sídliště

On-line verze:

https://jablonnenadorlici.cityupgrade.cz

City Upgrade